Turistické cíle v okolí obce Olomouc-Droždín

Kostel vystavěn roku 1804. Vždy byl filiálním k farnosti Šternberk. V současnosti se v kostele konají různá hudební vystoupení. Kostel je prostá jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí, trojbokým závěrem a čtvercovou sakristií v ose závěru.

V r. 1455 je v obci prvně zmiňována fara, nepřímo tedy i kostel. Farnost zanikla po třicetileté válce. Stavba současného kostela sv. Vavřince byla zahájena r. 1772 na jiném místě než původní kostel, dokončena byla r. 1787. Hlavní oltář instalován v letech 1798-1799.

Barokní kostel (kaple) Svatých schodů byl postaven v r. 1702 na okraji kláštera františkánů. V r.1785 byl klášter zrušen a kostel odsvěcen. V letech 1799-1802 byl kostel přestavěn na učitelský ústav. Později budova patřila akademickému spolku Žerotín. Objekt je kulturní památkou.

V obci kostel již r. 1339. Současná klasicistní stavba z počátku 18. stol. - obdélná neorientovaná stavba s odsazeným presbytářem, hranolovou věží v průčelí a čtverhrannou sakristií. R. 1958 zde objevena vzácná socha z konce 14. st., tzv. Šternberská madona (dnes v arcidiecézním muzeu v Olomouci).

Nížinné sídliště na mírném návrší chráněné příkopem a palisádou bylo opevněno již v období eneolitu, dále v mladší době bronzové, římské a v mladší době hradištní. Lokalita hradiště je silně poškozena pozdější zástavbou.

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.

První zmínka o Mezici z roku 1351. Kříž pochází z roku 1894. Na částech sloupu liturgické nápisy k oslavě svatého Kříže a Ježíše Krista. Na další části soška Panny Marie. Z malého cimbuří vyrůstá kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem. U země kříž ohraničen kovovým plůtkem.

Kamenosochařská práce z roku 1793. Na čelní straně je umístěn litinový reliéf Panny Marie. Pod nohama Ukřižovaného je Adamova lebka s jedním hnátem. Trním korunovaná hlava se sklání k pravému boku. V pravém boku zeje rána po kopí. Kříž je zapsán v seznamu kulturních památek r. 2012.

Pískovcový kříž s Kristem stojí vedle kapličky. Ve střední části stojí velká socha ženy, snad Panna Maria. Na vrcholu kříže klasická podobizna ukřižovaného Krista s trnovou korunou. Nad ním nápis INRI.

Barokní kamenosochařská práce z r. 1782. Na kamenném stupni ohrada obdélného půdorysu, na nárožích pilířky ukončené koulemi. Uprostřed ohrady kamenný kříž. Korpus Ukřižovaného Krista. Kvalitní sochařská a kamenická práce. Kříž zapsán v seznamu kulturních památek v r. 1964.