Turistické cíle v okolí obce Daskabát

Archeologicky zjištěné základy tvrze pravěpodobně ze 14. století, která zanikla nejpozději k polovině 15. století.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.

Dobře patrný reliéf tvrze z poloviny 14.století na výběžku z náhorní planiny mezi obcemi Hradčany a Pavlovicemi u Přerova

Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni Obírka (622 m.n.m) severně od Lipníku n. B. Prokázáno osídlení v době kultury lužických popelnicových polí, v době laténské a pozdního stěhování národů. Částečně zachován náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje 9 ha plochu.

Trojlodní bazilika se zvonicí umístěnou asymetricky. Hlavní modlitebna se nachází ve zvýšeném přízemí. Přístupná je monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovou střechou s lucernou a věžičkou.

Velkotýnecký Husův sbor je modlitebnou Církve československé husitské postavenou v r. 1924. Prvním duchovním správcem se stal Innocenc Kuchař. Na fasádě u vchodu je umístěna pamětní deska legionářům od Zborova.

Okrouhlý pahorek neznámého tvrziště, kolem něhož je 2 m široký příkop lemovaný pozůstatky až 1,5 m vysokého valu, leží v nepřístupné oblasti vojenského újezdu. V r. 1932 popsal lokalitu Karl Schirmeisen a provedl zběžný archeologický průzkum.

Ves se prvně uvádí v r. 1447 již jako pustá. V r. 1559 již byla osídlena německými kolonisty, kteří zde žili až do vysídlení po 2. světové válce. Poté se pustá obec stala součástí vojenského újezdu Libavá. V 50. a 60. letech 20. stol. byly všechny budovy kromě kostela zbořeny.

Jupiterova kašna z roku z roku 1707, původně se sochou sv. Floriana, nahrazenou v roce 1735 sochou Jupitera pravděpodobně od sochaře Filipa Sattlera.

Barokní vojenský čtyřkřídlý objekt s částečně dochovanými prostory augustiniánského kláštera a gotického hradebního systému olomouckého předhradí sloužil do 2. poloviny 19. století jako kadetní škola. Dnes je zde Posádkový dům armády, restaurace, divadelní sály a kanceláře.

První zmínka o mlýně pochází z r. 1321. Po r. 1760 byly zbytky vyhořelého mlýna přeneseny na druhý břeh, kde se stal součástí městských hradeb. Posledními soukromými uživateli byly Passingerové. V letech 1951-1952 byl zrušen mlýnský náhon. Dnes se v budově nachází restaurace, sklady a kanceláře.