Turistické cíle v okolí obce Slavkov

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.

Před kaplí Narození Panny Marie na návsi v Čechovicích stojí dvě významné sakrální sochy. U sochy sv. Anny uveden letopočet 1890. Socha sv. Josefa pochází z r. 1913. Jména autorů nejsou známa. Obě sochy stojí po stranách u vchodu do kaple. Mají význam jako památka regionální.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.

Poloplastika Ježíše Krista na kříži se sousoším z roku 1836 jako dar za ukončení epidemie cholery. Na stranách na volutových konzolách sochy P. Marie a sv. Jana Evangelisty, na mohutném podstavci reliéf sv. Františka z Assisi. Pravděpodobně práce sochaře Antona Bernarda Kulzera. R. 2010 restaurováno

Sousoší sv. Floriána z roku 1847. Po stranách sv. Jan z Boha a sv. Jan Nepomucký. Sousoší po r. 1945 přemístěno do prostorů státního statku. Po r. 1991 přemístěno zpět na původní místo uprostřed obce. V tomtéž roce nově vysvěceno.

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.

Židovský hřbitov vybudovaný jižně od města v r. 1567. Užíván do r. 1883. Za 2. světové války zničen a přeměněn v park. Po r. 1989 z iniciativy zahraniční organizace obnoven. Pozůstatky 160 náhrobků a tumby rabína Fränkela.

Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.

Druhá nejstarší dochovaná synagoga u nás je doložena k r. 1540. Podle gotické klenby je stavba ještě starší. V l. 1607-1608 byla zvětšena. Po r. 1870 byl novorománsky upraven její exteriér. Kolem r. 1947 synagogu koupila Církev čs. husitská a adaptovala ji na svůj sbor (úpravy arch. E. Rabenstein).

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.