Turistické cíle v okolí obce Slavkov

Téměř zmizelá tvrz ze 14. století, ne přílíš obyklé dvoudílné dispozice, která byla pravděpodobně opuštěna na počátku 16. století.

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Zrekonstruovaná jednopatrová budova radnice s vížkou, podloubím, letopočtem (1825) a znakem města, při silnici Olomouc - Hlubočky, v blízkosti místního zámku.

Pozdněgotická budova staré radnice, která byla dostavěna r. 1544, s hranolovou věží z r. 1571, bohatě zdobeným renesančním portálem z roku 1544, s hodnotným tzv. Gotickým sálem a pozdněgotickou hvězdicovou klenbou.

V jádře renesanční radnice tvořící východní část bloku vestavěného do náměstí. Nejstarší radnice zmiňována r. 1498. V l. 1851–52 byla budova klasicistně přestavěna do současné podoby. Dodnes sídlo městského úřadu.

Rozhledna Římská věž u Tučína svým vzhledem připomíná strážní věže římských legionářů jako upomínku na pobyt římského vojska v oblasti Moravské brány. Betonová stavba z roku 2024 o výšce 15,3 m je přístupná od dubna do listopadu.

Zámek na místě tvrze zaniklé za husitských válek. Vystavěný v 16.st. pány z Ludanic. Po požáru v r. 1582 přestavěn a rozšířen. Poničený za třicetileté války, do dnešní podoby přestavěný ve stylu vrcholného baroka. Nyní slouží jako domov důchodců.

Terénní pozůstatky drobného, snad středověkého opevnění ve svahu nad řekou Bečvou nedaleko osady Rybáře u Hranic. Kruhové, až vejčité plato o průměru cca 40-45 m je na západě a severozápadě sledováno pozůstatkem setřelého valu.

Kdy vznikla rychta neboli fojtství č. p. 10, stojící v nejstarší části obce Hlubočky na Náměstí Družby, není známo. Od r. 1958 je tento jednopatrový objekt národní kulturní památkou.

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Socha Panny Marie Lurdské v podživotní velikosti. Zvláštností je letopočet 1951, kdy byl protináboženský boj a vztyčování náboženských soch nebylo rádo viděno. Panna Maria Lurdská oděna pláštěm s pruhem v pase a s růžemi u nohou. U pasu růženec. Při opravě hřbitova poškozená socha nahrazena jinou.

Socha sv. Jana Křtitele na kamenném podstavci pochází z 2. pol. 19. stol. Autor neznámý. Socha světce v mírně podživotní velikosti a v mírném kontrapostu s atributem knihy v levé ruce. Rustikální kamenické dílo typologicky i ikonograficky vzácné. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.