Turistické cíle v okolí obce Frenštát pod Radhoštěm

Botanická zahrada a arboretum byly založeny na místě vápencového lomu, kde se těžilo od r. 1860 do 20. l. 20. stol. R. 1998 počala přeměna na botanickou zahradu. Jsou zde teplomilná společenstva, jezírka s bahenní a vodní faunou a flórou, naleziště zkamenělin, jeskyně, cvičné lezecké stěny.

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.

Boží muka se soškou sv. Anny v horní části obce Metylovice.

Zděná boží muka bez bližších známých informací. Mají hranolovitý tvar a výklenek s Pannou Marií Lurdskou.

Boží muka sv. Františka z Asissi při staré frýdecké silnici z Frýdlantu do Frýdku. Postaveny nejpozději na přelomu 18. a 19. století. Jednoduchá klasicistní stavba s obrázky sv. Františka. V 90. letech 20. stol. opravena.

Rozhledna Búřov je nevysoká dřevěná konstrukce z léta 2023, která nahradila zchátralou obdobnou stavbu z roku 2005. Stojí na vrcholu kopce Búřov na okraji golfového areálu asi 2 km jihozápadně od Valašské Bystřice. Je volně přístupná.

Areál někdejší Arcibiskupské pily na Ostravici. Na místě starší vodní pily vybudována r.1895 moderní parní pila. Až do r. 1910 dřevo k ní plaveno po řece Ostravici, od r.1910 po železnici. V l. 1909-10 pila modernizována. Dodnes slouží svému účelu.

Bývalý místecký hřbitov, který r. 1883 nahradil hřbitov při kostele Všech Svatých. V 60. l. 20. stol. obestavěn sídlištěm Riviéra, r. 1972 zrušen. Přeměněn na Janáčkův park s mnoha exot. dřevinami. Součástí parku zůstala zachována hřbitovní kaple.

Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.

Pouhé terénní náznaky zůstaly po skalním hradu z 13.-15. st. Ve skále zůstal 3 m příkop. Dříve zde stály obytné budovy, na největším skalisku nad říčkou pozorovatelna, na obou hlavních kupách strážní věže. Hrad měl dřevěnou i kamennou konstrukci.

Kamenný útvar dolmenu, zvaný podle tvaru a pověsti - Čertův stůl. Stojí nedaleko vrcholu hory Čertův mlýn (1207 m). Kamenná deska o váze 6,5 tuny stojí na dvou pravidelných kamenných soklech. Nachází se mimo turistickou stezku a je tak nepřístupný.