Turistické cíle v okolí obce Lichnov

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

Národní sad je unikátní soubor pomníků a soch na neodtěžené části kopce Kotouče ve Štramberku, z doby vzniku našeho státu. Slavnostně otevřen 6. 8. 1922. V místě zbytek hrádku a jeskyně Šipka s archeologickými nálezy. Původně poutní místo jezuitů s dvěma nedochovanými kostely.

Neptunova kašna pochází z roku 1840. Originál Neptunovy sochy je uložen na radnici, rekonstrukce v roce 2012.

Bývalá textilní přádelna vystavěná bratry Neumannovými v l. 1889 - 90 podle projektu švýc. architekta S. Bronnera z Rüti. Monumentální obdélná dvoupatrová budova v duchu průmyslové secese z dvojbarevného režného zdiva s fasádou s ozdobnými římsami s ozubem a svislými pilastry, dnes bez využití.

Secesní vila podnikatele Julia Neumanna z r.1898 podle projektu R. Aulegka. Po 2. svět. válce sídlo Lašského muzea, od r.1960 okresní knihovny. Po dlouhých vlastnických peripetiích je vila na počátku 21.stol. nově opravena a slouží jako restaurační zařízení.

Původně tvrz připomínaná až v 16. stol. Od roku 1660 do roku 1945 v majetku hrabat Vetterů z Lilie. Nejprve přistavena kaple a v pol. 18. stol. tvrz přestavěna na barokní zámek. Dnes znovu zpřístupněn a je sídlem Muzeum Novojičínska.

Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.

Původně hrad přestavěný z gotického domu. V roce. 1500 odkoupen Žerotínovými a přestavěn na renesanční zámek. V roce 1577 přeměněn na radnici. Za třicetileté války poničen. Později upravován barokně, klasicistně a romanticky. Nyní je zde vlastivědné muzeum.

Zaniklé pravěké menší hradiště na výrazném vrcholu Okrouhlá u Staříče objevené r. 1977 Milanem Borisem. Prokázána existence lidu lužické a později púchovské kultury. Dochován krátký úsek setřelého valu.

Ocelová telekomunikační věž z r. 2003 na kopci Okrouhlá nad Staříčem, využívaná rovněž jako rozhledna. Věž je vysoká 55 m, vyhlídková plošina je ve výšce 30 m a vede na ní 162 schodů.

Zaniklý železný hamr č. I z let 1825–30 fungoval do r.1927. Stával na bývalém náhonu, při levé straně silnice z Frýdlantu do Ostravice. Dnes zachována terénní nerovnost a kousek základového zdiva. Byl nejhornějším ze všech čtyř ostravických hamrů.