Turistické cíle v okolí obce Jerlochovice

Velmi cenná barokní socha Panny Marie Sněžné z 1. třetiny 18. století, od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.

Renesanční měšťanský dům s netypicky obrácenými arkádami do náměstí si nechal v r.1563 vystavět italskými mistry purkmistr Ondřej Řepa. Od r. 1787 dědičná pošta. Dům hostil generála Suvorova či ruského cara Alexandra I.

Zřícenina ranně gotického hradu z počátku 13. stol. Největší rozkvět v 16. a počátkem 17. stol. majetkem rodu Žerotínů, z této doby renesanční přestavby a přístavby. Za třicetileté války značně zchátral.

Malý zámek vystavěl v letech 1724–1726 A. K. Zeno z Danhausenu. Jako panské sídlo zámek sloužil pouze do roku 1875, kdy jej jako značně zchátralý obec přestavěla na školu. Těmito adaptacemi ztratil hist. i arch. hodnotu.

Větrný mlýn holandského typu snad z počátku 19. stol. Jako obydlí však slouží již přes 100 let. Po druhé světové válce měl ještě šindelovou střechu i svůj původní vzhled. V rámci stavebních úprav po roce 1953 byla střecha oplechována.

Terénní pozůstatky patně nejstaršího šlechtického sídla ve Studénce - středověké tvrze. Kruhová vyvýšenina jádra tvrze se nachází v zámeckém parku, několik desítek metrů západně od Nového zámku.

Zámek obklopený parkem, postavený ve druhé polovině 18. stol. Poslední stavební úpravy nechal provést kníže Gebhart Leberecht Blücher v letech 1860 až 1863. Od r. 1936 v majetku obce Studénka. Dnes z části využíván jako Vagonářské muzeum.

Snad původní tvrz, prvně zmiňovaná v pol. 15. stol. za Bedřicha Herberta z Fulštejna v r.1567 přestavěna na zámek. Po vzniku Nového zámku r.1672 přestavěn na pivovar a později úřednické byty. V horní části zámku palírnu využívána až do pol. 19. stol.

Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.