Turistické cíle v okolí obce Chotěbuz

Barokní sousoší neznámého slezského umělce z r. 1777 představující Krista klesajícího pod tíhou kříže a pomáhajícího sv. Šimona. Na podstavci je zobrazena sv. Veronika. Plastika r. 1974 přemístěna od Kolloredovského mostu na nový městský hřbitov.

Dnes zaniklý zámek nechal v r. 1775 postavit těšínský zlatník Jan Grešlovič. Po r. 1801 byl zámek upraven a byly v něm kanceláře a byty. Po r. 1945 byl v majetku státu a využíván místním JZD, dokonce jako drůbežárna. V r. 1967 byl zámek zbořen.

Historický areál bývalé parní pily z r. 1869 vystavěné Albrechtem Habsburským na pozemcích bývalého skladu splavovaného dříví z hor na katastru Starého Města u Frýdku. R. 1918 pila zestátněna, r. 1926 vyhořela, ale následně byla obnovena, rozšířena a modernizována.

Po zániku staré tvrze vznikla v rámci hospodářského dvora někdy v 16. stol. tvrz nová, později označovaná za zámek. Po polovině 20. stol. začal být zámek neudržován a vlivem poddolování musel být v letech 1965-66 zbořen.

Zaniklá tvrz, postavená pravděpodobně ve 14. stol. Prvně je zmiňována r. 1388, kdy zde sídlil Hašek ze Stonavy. Poté r. 1415 Zbyněk ze Stonavy, v l. 1432–41 Jakub Hubnt a v l. 1437–66 Machník ze Stonavy. Tvrz byla opuštěna někdy v 2. pol. 15. stol. Místní název objektu je “Švédský kopec”.

Utilitárně využívaný pozůstatek zámečku či budova postavená na torze původního zámečku, který přestal jako sídlo sloužit v roce 1792. Budova dnes součástí areálu hospodářského dvora. Dochovány četné klenuté místnosti.

Okrasný litinový altán postavený nad studnou, ke které se váže legenda o založení města třemi královskými bratry v roce 810.

Zámek vznikl po r. 1686 přestavbou starší tvrze, kterou provedl Jan Rymultovský z Kornic. Po požáru r. 1823 byl zámek přestavěn, sloužil jako byty pro úřednictvo a začal chátrat. Roku 1997 došlo k rekonstrukci a 10.1.1998 byl otevřen veřejnosti jako hotel s restaurací, je zde také obřadní síň.

Budova První synagogy z roku 1928. Postavena jako řadový dům v Božkově ulici. Odlišuje se orientálně pojatou čelní fasádou.

Malý venkovský zámek pozdně barokního charakteru na břehu Těrlické přehrady, která zatopila centrum obce. Charakter zámku podtrhuje pouze mansardová střecha a půlkruhový štít v severním průčelí podepřený lizénami.

Památník z roku 1931 se nachází na úpatí Goduly. Byl postaven k 150. výročí vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. Panovník údajně Komorní Lhotku navštívil.

Třanovice jsou prasídlem rodu Pelhřimů z Třánkovic. Není známo, kým byl zámek založen. Je zachycen na mapách, avšak mezi léty 1836 až 1907 zanikl. Zachoval se pouze hospodářský dvůr s panskou správní budovou, která byla na sklonku roku 2005 zbořena.