Turistické cíle v okolí obce Hnojník

Pece pro pálení vápna z počátku 19. století. Dodávaly vápno pro železárny na Třinecku. Provoz byl ukončen v roce 1965 současně s těžbou v přilehlých vápencových dolech.

Zřícenina drobného větrného mlýnku zvaného větřák jakých v kraji bývalo plno. Tento malý větrný mlýnek byl tvořen drobnou zděnou spodní částí, nad kterou bývalo kolo opatřené lopatkami. Větřáky sloužily jako drobní pomocníci při mletí.

Neoavantgardní víceúčelová hala z l.1981-85 podle projektu O. Chmiela. Ocelovou nosnou konstrukci vyrobily Hutní montáže Vítkovice. V r. 2009 rozhodlo vedení města přes protesty obyvatel o její demolici a nahrazení menší sportovní halou a komerčním obchodním centrem. V říjnu 2013 byla hala stržena.

Bývalý areál hospodářského zázemí frýdeckého zámku s pivovarem, mlýnem a valchou získal r. 1855 F. Landsberger, který zde zřídil bělidlo, úpravnu a mandlovnu tkanin. Jeho syn Adolf manufakturu modernizoval, rozšířil a doplnil o neohistorizující obytnou vilu s parkem. Od r. 1946 součást Slezanu n.p.

Bývalý vodní mlýn přestavěný v rodinný dům. Založen spolu se vsí Skalice, zmiňován prvně v r. 1664. Součástí byla i vodní pila. V 1. pol. 20. stol. vlastněn rodem Slaninů a Kunčických. Po 2. sv. válce již nemlel, chvíli fungovala jen turbína, poté upraven čistě pro obytné účely.

Nádrž vybudovaná v letech 1958-1961 na potoce Baštici. Původně zde byl rybník o rozloze 20 ha a rozsáhlá jíloviště, zdroj materiálu pro místní cihelnu. Východní břeh nádrže je upraven k rekreačním účelům.

Přehrada byla dostavěna v roce 1964 pro zásobování vodou Třineckých železáren a regulaci stavu vody v období povodní. V současné době je využívána rekreačně ke koupání, rybaření, projížďkám na loďkách či vodních lyžích a v zimě je možné na přehradě bruslit.

Žermanická údolní nádrž na Lučině vybudována v letech 1951 až 1957 určená pro zásobení ostravského průmyslu provozní vodou.

PP Vodopady Satiny na horním toku Satiny v nadmořské výšce 510 - 570 m vyhlášena r. 2006. Rozloha 8, 76 ha. Představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat.

Renesanční palác rodiny Wolfů z Března nechal postavit (či přestavět) r. 1650 Samuel Wolf, který toho roku koupil dům na frýdeckém rynku. Podloubí vytvořeno dodatečně, snad po velkém požáru r. 1688. V 70. l. 20. stol. poškozen nevhodně provedenou rekonstrukcí. Dnes jsou zde kanceláře a restaurace.

Historický barokní zájezdní hostinec z konce 18. stol v dolní části Frýdku. V současné době renovován a upraven pro ubytovací a pohostinské služby.

Snahu o výstavbu kaple v Kunčičkách u Bašky zhatila poprvé 2. světová válka. Po ní byla iniciativa obnovena. R. 1949 poklepán základní kámen, ale stavbu definitivně zhatil komunistický režim. Základní kámen byl přenesen k Bayerovu mlýnu.