Turistické cíle v okolí obce Metylovice

Empírová hrobka svobodných pánů Beessů z Chrostiny, majitelů zámku Hnojník, v podobě obdélné kaple při hřbitovní zdi. V hrobce z 2. pol. 19. stol. byli pohřbíváni Beessové až do počátku 20. století.

Hrobka rodu Harasovských z Harasova na hřbitově u kostela sv. Jakuba Staršího v Horních Domaslavicích. Hrobce dominuje černý obelisk s názvem rodu a čtyřmi členy rodiny, kteří zde odpočívají. Na náhrobní desce je umístěn velký kamenný znak Harasovských.

Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.

Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.

Dřevěná lovecká chata – zámeček – vystavěná r. 1910 na úpatí jz. vrcholového hřebene hory Smrk (1276 m) v Beskydách pro olomouckého arcibiskupa Františka Saleského Bauera. Patrová roubená stavba krytá šindelem s osovým vstupním rizalitem.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Bývalý objekt správy panství a vrchnostenské kanceláře z roku 1760 nechal v roce 1855 přestavět kardinál Bedřich z Fürstenberka na pohodlný letní zámeček. Dnes nevyužívaný a čeká na rekonstrukci.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.

Husova lípa - jediný strom z původního stromořadí k hradu Šostýnu. V r. 1933 postaven při lípě Klubem čs. turistů památný kámen s nápisem \"Husova lípa\" a symbolem kalicha na památku Jana Husa. Stáří stromu 150 let. Od r. 1997 památný strom ČR.

Husův dům v Bašce vystavěn nákladem věřících z Bašky, Kunčiček, Hodoňovic, Pržna, Starého Města a českobratrského faráře Alexandra Winklera z Frýdku. Slavnostní otevření se konalo 8. září 1929.POčátkem 90. let 20. stol. opraven alespoň štít budovy.

Zaniklá středověká osada a tvrz, pokládaná za předchůdce města Frýdku. Založena patrně již koncem 12. stol. jako trhová osada obývaná knížecími horníky - jamníky. Jedna z teorií jí klade do prostoru Frýdku, druhá do Starého Města u Frýdku.

Hrádek plnil zřejmě funkci sídelní pro některého z nižších feudálů na Frýdecku. Dnes jsou na místě pouze pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozené pozdější těžbou kamene. Z hradiska je dnes přírodní amfiteátr.