Turistické cíle v okolí obce Staříč

Barokní zámek byl postaven někdy v 18. století rodem Rymultovských z Kornic, kteří jej vlastnili až do roku 1768. V roce 1926 zámek vyhořel a zanikl.

Zámek vystavěn rodem Sain Genois ve 2. pol. 17. stol. na místě tvrze Tluků z Tošanovic z konce 15. století. Empírově upraven do finální podoby Grohmanny koncem 18. stol. Zanikl v důsledku nezájmu a zchátralosti v r. 1955.

Dnes zaniklý zámek byl pravděpodobně postaven obchodníkem Josefem Skulinou kolem r. 1790. Od roku 1881 byl v držení rodiny Chadrabů až do r. 1948, kdy připadl státu. Byl využíván místním JZD. V r. 1960 byl zámek zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Zámek byl postaven někdy před r. 1674. Ve 2. pol. 18. stol. došlo ke klasicistní přestavbě. V r. 1945 se stal majetkem státu a byly zde byty. Stav zámku se zhoršoval a tak byly nájemníci vystěhováni a v r. 1980 byl zámek zbořen.

Moderní dřevěný horský hotel vystavěný manželi Látalovými v l. 1932–33 pod vrcholem Ondřejníku v Beskydech. Cíl častých turistických výletů byl úmyslně zapálen 28. 9. 2002. Ohořelé torzo bylo strženo a dnes jsou zde pouze kamenné základy.

Hraniční kámen s vytesanými erby nechal umístit r. 1669 tehdejší majitel frýdeckého panství František Eusebius z Oppersdorfu. Šlo o jeden z mnoha kamenů, značících hranici mezi frýdeckým panstvím a majetkem olomouckého biskupa. Dnes je kámen v areálu pensionu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Hrobka rodu Harasovských z Harasova na hřbitově u kostela sv. Jakuba Staršího v Horních Domaslavicích. Hrobce dominuje černý obelisk s názvem rodu a čtyřmi členy rodiny, kteří zde odpočívají. Na náhrobní desce je umístěn velký kamenný znak Harasovských.

Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.

Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.

Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.

Bývalý objekt správy panství a vrchnostenské kanceláře z roku 1760 nechal v roce 1855 přestavět kardinál Bedřich z Fürstenberka na pohodlný letní zámeček. Dnes nevyužívaný a čeká na rekonstrukci.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.