Turistické cíle v okolí obce Frýdlant nad Ostravicí

Částečně opevněné místo s nejistým účelem. Plocha s malým výběžkem leží nad údolím říčky Ondřejovice, u které je nedokončený vylámaný příkop o hloubce 2-3 m a šířce 4,5 m. Usuzuje se, že zde bylo započato budování drobné opevněné strážní povahy nebo místo sloužilo jako stanoviště pro kanón.

Kříž kardinála Bedřicha z Fürstenbergu pochází z roku 1860. Je zachovalý, zrekonstruovaný a udržovaný. Stojí v beskydsko-moravské osadě Hutě, nyní součásti obce Staré Hamry.

Dřevěný vysoký kříž s malbou Ježíše Krista na plechovém podkladu při okraji Frýdku-Místku při cestě do Lískovce. Nejpozději v 60. letech 18. století již stál na svém současném místě. Může však být ještě starší.

Dřevěný kříž na památku obětem Lysé hory z roku 2006 stojí nedaleko pod vrcholem u tzv. Hellerovy zatáčky na katastrálním území Malenovice.

Litinový kříž na pískovcovém podstavci z roku 1853 postavený na náklady kardinála Friedricha z Fürstenbergu. Od roku 1998 národní kulturní památka. Celkem 3 metry vysoký, podstavec 1,6 m a korpus Krista 1 m dlouhý. Vedle hraniční kámen tvaru kvádru (2 m).

Kříž s letopočtem 1863, který snad upomíná na místo vstupu na hřbitov u prvního dnes již zaniklého dřevěného kostela v obci.

Okrasný pseudogotický litinový kříž na kamenném soklu, vystavěný na samém vrcholu beskydské Kněhyně (1257 m) z iniciativy olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenbergu v roce 1860. V roce 2000 rekonstruován.

Litinový černý kříž z pozlaceným ukřižovaným Kristem na Horní Čeladné. Nechal jej r. 1847 zbudovat olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef Somerau-Beckh pro zbožné zaměstnance zdejších železáren.

Historizující neoklasicistní rodinná hrobka v podobě hřbitovní kaple vystavěná v r. 1883 posledním lichnovským fojtem Josefem Kubartem pro sebe a svou rodinu. Hodnotný interiér s malovaným klenutým stropem a hlavním oltářem.

Objekt bývalé textilní přádelny fa. Landsberger, vystavěné v r. 1892 v rámci frýdecké tovární čtvrti. Dvojpodlažní mohutný objekt s cennou fasádou s detaily z režného zdiva se stal jednou z význačných dominant města. V roce 2014 byla zahájena se souhlasem vedení města jeho demolice.

Městský dům, stojící na místě jedné z bran městského opevnění, byl postaven r. 1796. Byl obydlím bohatých měšťanů, s přestávkou za doby totality byl dům v majetku rodiny Langů, známé díky tradici výroby betlémů. Po r. 1989 rodina dům převedla na Muzeum Beskyd a dnes je zde galerie.

Lašské muzeum Kopřivnice sídlí v bývalé klasicistní vile rodiny Šustalů z r. 1889. Sbírky utvářel známý konzervátor a památkový referent Emil Hanzelka. Od r. 1999 je vila kulturní památkou.