Turistické cíle v okolí obce Raškovice

Zaniklý hrad. Postaven na přel. 13. a 14. stol. Vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek na ochranu brodů řeky Ostravice mezi moravským územím olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím. Byl zřejmě již na poč. 15. stol. opuštěn.

Ocelová telekomunikační věž z r. 2003 na kopci Okrouhlá nad Staříčem, využívaná rovněž jako rozhledna. Věž je vysoká 55 m, vyhlídková plošina je ve výšce 30 m a vede na ní 162 schodů.

Zaniklé pravěké menší hradiště na výrazném vrcholu Okrouhlá u Staříče objevené r. 1977 Milanem Borisem. Prokázána existence lidu lužické a později púchovské kultury. Dochován krátký úsek setřelého valu.

Přírodní památka Ondrášovy díry představuje soubor povrchových a podzemních pseudokrasových jevů na rozeklaném temeni Lukšince. Byla vyhlášena v roce 1990 a představuje chráněnou plochu o rozloze 4,50 ha. Sídliště kolonií netopýrů.

Zaniklý železný hamr č. I z let 1825–30 fungoval do r.1927. Stával na bývalém náhonu, při levé straně silnice z Frýdlantu do Ostravice. Dnes zachována terénní nerovnost a kousek základového zdiva. Byl nejhornějším ze všech čtyř ostravických hamrů.

Zaniklý hamr č. II (zv. Tädeus). Stával na hamerním náhonu v dolní části obce a zpracovával železnou rudu a surové železo. Jako ruina stával až do r.1963, poté zdemolován. Zachovány nevýrazné terénní náznaky, náhon a bývalý dům hamerních zaměstnanců.

Nepatrné náznaky zdiva zaniklého hamru č. III na zpracovávání železa na dolním konci obce Ostravice. Založen snad již v 18. století, po r. 1825 přestavěn do zděné podoby se 4 vodními koly na horní vodu. Provoz ukončen r. 1927, poté rychle zchátral a po pol. 20. století zcela rozebrán.

Šlechtické sídlo baronů Kališů. Postaveno v r. 1772 baronem Bludovským. Po roce1781 přestavěn do podoby barokního šlechtického sídla. V roce 1876 objekt zakoupen řádem Milostivých sester sv. Karla Boromejského.

Městská rezidence hrabat Larischů vzniklá po roce 1789. Východní fronta stojí na bývalé městské hradbě. Po roce 1831 za sv.p. ze Saint Genois přestavěn do trojkřídlé podoby J. Kornhäuslem. Dnes sídlo Muzea Těšínska.

Památná jedle bělokorá v údolí říčky Řečice v Moravskoslezských Beskydech. Dosahuje výšky 37 m při obvodě kmene 360 cm. Vyhlášena památným stromem v r. 1972.

Památníky ve formě kamenných mohyl s pamětními deskami pod vrcholem hory Smrk připomínají od r. 1970 oběť studenta Jana Palacha a od r. 1982 památku Johna Lennona, člena proslulé skupiny The Beatles, zavražděného r. 1980.

Rozhledna z roku 2001 v 532 m n m. Stavbu ocelové konstrukce na zděné podnoži s provozním zázemím o celkové výšce 22,1 m se dvěma vyhlídkovými plošinami v 15 a 17 m iniciovalo kulturní sdružení Bezručův kraj a spolufinancovalo město Frýdek-Místek.