Turistické cíle v okolí obce Krásná

Dřevěný kříž na památku obětem Lysé hory z roku 2006 stojí nedaleko pod vrcholem u tzv. Hellerovy zatáčky na katastrálním území Malenovice.

Litinový kříž na pískovcovém podstavci z roku 1853 postavený na náklady kardinála Friedricha z Fürstenbergu. Od roku 1998 národní kulturní památka. Celkem 3 metry vysoký, podstavec 1,6 m a korpus Krista 1 m dlouhý. Vedle hraniční kámen tvaru kvádru (2 m).

Kříž s letopočtem 1863, který snad upomíná na místo vstupu na hřbitov u prvního dnes již zaniklého dřevěného kostela v obci.

Okrasný pseudogotický litinový kříž na kamenném soklu, vystavěný na samém vrcholu beskydské Kněhyně (1257 m) z iniciativy olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenbergu v roce 1860. V roce 2000 rekonstruován.

Litinový černý kříž z pozlaceným ukřižovaným Kristem na Horní Čeladné. Nechal jej r. 1847 zbudovat olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef Somerau-Beckh pro zbožné zaměstnance zdejších železáren.

Objekt bývalé textilní přádelny fa. Landsberger, vystavěné v r. 1892 v rámci frýdecké tovární čtvrti. Dvojpodlažní mohutný objekt s cennou fasádou s detaily z režného zdiva se stal jednou z význačných dominant města. V roce 2014 byla zahájena se souhlasem vedení města jeho demolice.

Městský dům, stojící na místě jedné z bran městského opevnění, byl postaven r. 1796. Byl obydlím bohatých měšťanů, s přestávkou za doby totality byl dům v majetku rodiny Langů, známé díky tradici výroby betlémů. Po r. 1989 rodina dům převedla na Muzeum Beskyd a dnes je zde galerie.

Architektonicky cenný objekt bývalé Lembergerovy textilní továrny v místecké části Koloredov. Tkalcovna byla vystavěna v r. 1893 jako mohutná reprezentativní budova z dvojbarevného režného zdiva s ozdobnými římsami a špaletami. Po 2. svět. válce začleněna pod podnik Slezan. Dnes nevyužívaná.

Starší roubená lovecká chata nedaleko sedla Valké a Malé Stolové hory nad obcí Čeladná a Kunčice p. O. Vystavěna na přelomu 19. a 20. století jako horská základna pro lovecké výlety hukvaldských arcibiskupských úředníků i samotného olomouckého arcibiskupa.

Zaniklý lesní zámeček postavili na zač. 20. stol. členové Německého okrašlovacího spolku. Býval vyhlášenou restaurací a oblíbeným výletním místem zejména u Němců z širokého okolí. Za 2. sv. války si ho oblíbili vojáci SS a patrně ze msty byl r. 1945 někým vypálen. Nebyl nikdy obnoven.

Letní vila moravskoostravského advokáta a propagátora turistiky v Beskydech JUDr. Karla Richtera, vystavěná v r. 1904 nedaleko centra Frýdlantu nad Ostravicí, ve svahu Ondřejníku. Vzhled polodřevěné patrové vily byl inspirován alpským venkovským stylem. Dnes soukromý stylový penzion.

Zaniklý hrádek. Vybudován v období 2. pol. 14. stol. – zač. 15. stol. Před r. 1450 byl patrně alodním (tj. svobodným) statkem v držení neznámého vlastníka.