Turistické cíle v okolí obce Ryžoviště

Archeologická lokalita tvrze založené v polovině 13. stol. na nízkém ostrohu v jz. části jádra města. V této fázi zde vznikla zajímavá tavicí pec na zpracování zlata. Ve 3. čtvrt. 14. stol. zde postavena tvrz zeměpanského fojta. Zaniká kolem r.1406.

Náměstí v Bruntále dominuje Sloup Nejsvětější Trojice, který připomíná oběti moru v r. 1714.. Pochází z roku 1715 a jeho autorem je asi Kryštof Kimmel.

Socha Immaculaty na náměstí v Ryžovišti pochází z roku 1733. Jde o dílo sochaře Josefa Winterhaltera. Železnou mříž obklopující sochu vyrobil někdejší starosta a kovář Franz Jäkel.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře Johanna Georga Antona Heinze, z roku 1736.

Rozsáhlá hradní pevnost se složitým stavebním vývojem od 14. do 17. stol. Majetkem řádu německých rytířů od r. 1642.

Vilu nechal v letech 1929-1930 postavit Julius Spitzer. Stavbu podle projektu Gustava Schölera provedla rýmařovská firma Rudolfa Schuberta. Interiér vyzdobil v duchu art deco architekt a malíř František Kysela a štukovou výzdobu provedl Simon Novák. Dnes kulturní památkou.

Město Bruntál je nejstarší v ČR, privilegium nese od r. 1213. Budova Staré radnice pochází ze 16. stol.. 24.-25.9.1938 se stala místem těžké přestřelky čs. vojáků a henleinovců v bojích o pohraničí před obsazením Sudet.

Reliéfní pozůstatky netypického hradu založeného kolem roku 1282 Benešem ze Štítiny, opuštěného ve 2.pol. 14. stol., zaniklého požárem. Na hradě nalezen soubor luxusních keramických a kovových artefaktů.

Kamenný tříobloukový most vznikl zřejmě v letech 1712-1713 a r. 1717 byl doplněn o sochu sv. Jana Nepomuckého. V r. 2011 se uvažovalo o jeho zbourání, k čemuž však naštěstí nedošlo a nakonec byl zařazen mezi kulturní památky ČR. V r. 2013 proběhla jeho celková rekonstrukce.

V blízkosti obce Těšíkov se nachází prameniště minerální vody, Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody. Doložen již v roce 1669. V roce 2004 prameniště zrekonstruováno. Voda je naprosto nezávadná, chladná a chutná.

Velký Roudný, čedičový kopec s kapličkou a dřevěnou rozhlednou, je svojí výškou 780 m n. m. nejvyšší vyhaslou sopkou Nízkého Jeseníku a zároveň nejzachovalejším stratovulkánem Moravy, činný byl na přelomu třetihor a čtvrtohor (před 1–2 mil. let).