V r. 1249 se uvádějí páni z Pňovic Oneš a jeho syn Blud. První zmínka o tvrzi je z r. 1368. V r. 1531 tvrz získal Jan Lhotský. V r. 1599 je tvrz uváděna jako pustá. V 17. stol. měla stát na místě tvrze panská sýpka. Ve druhé polovině 20. století sýpka i většina dvora zbořena.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Jiříkov
Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl - je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).
příroda, zaniklý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Razová
Razovské tufity je přírodní památka – zaniklý lom v Razové, 10 km od Bruntálu. Vytěžené tufity sloužily již od středověku jako stavební materiál při výstavbě domů, hradů a kostelů v širokém okolí.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Oskava
Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj, Rýmařov
Raně barokní dvoupatrová městská radnice s renesančním jádrem a vysokou věží z let 1667–70. V letech 1765, 1790 a 1844 upravována. V l. 1991–94 proběhla generální rekonstrukce.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Rýmařov
Archeologická lokalita tvrze založené v polovině 13. stol. na nízkém ostrohu v jz. části jádra města. V této fázi zde vznikla zajímavá tavicí pec na zpracování zlata. Ve 3. čtvrt. 14. stol. zde postavena tvrz zeměpanského fojta. Zaniká kolem r.1406.
Barokní sloup v rozšíření šternberské Bezručovy ulice s plastikou Bolestného Krista (Ecce homo, Ejhle člověk). V relevantní literatuře se nepodařilo najít bližší údaje (doba vzniku, autor). V posledních letech opraven.
Socha Immaculaty na náměstí v Ryžovišti pochází z roku 1733. Jde o dílo sochaře Josefa Winterhaltera. Železnou mříž obklopující sochu vyrobil někdejší starosta a kovář Franz Jäkel.