Turistické cíle v okolí obce Ruda

Reliéfní pozůstatky netypického hradu založeného kolem roku 1282 Benešem ze Štítiny, opuštěného ve 2.pol. 14. stol., zaniklého požárem. Na hradě nalezen soubor luxusních keramických a kovových artefaktů.

Budova střelnice spolku ostrostřelců, první zmínka z r. 1788. R. 1799 přestavěna na kamennou stavbu, dále pak upravována. Do 20.let 20. stol. kulturní centrum města. R. 1927 radikálně přestavěna do dnešní podoby. Dnes spolu s okolím slouží jako kulturní a oddechové centrum.

Šumvaldská tvrz se prvně uvádí v r. 1464. Za česko-uherských válek pravděpodobně zpustla, protože v r. 1492 se zmiňuje pouze tvrziště. Později však byla opět obnovena. V r. 1567 byl majetek spojen s panstvím Úsov. Tím tvrz ztratila funkci šlechtického sídla a zanikla.

Kamenný tříobloukový most vznikl zřejmě v letech 1712-1713 a r. 1717 byl doplněn o sochu sv. Jana Nepomuckého. V r. 2011 se uvažovalo o jeho zbourání, k čemuž však naštěstí nedošlo a nakonec byl zařazen mezi kulturní památky ČR. V r. 2013 proběhla jeho celková rekonstrukce.

Stavba z roku 1783 na místě starší budovy, nuceně demolované 1721. Ta nahradila 1688 původní dřevěnou modlitebnu. Náboženská obec, která spravovala rozsáhlou okolní oblast, zanikla po obsazení Sudet 1938. Po válce evangelický sbor, důkladně obnovena.

V blízkosti obce Těšíkov se nachází prameniště minerální vody, Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody. Doložen již v roce 1669. V roce 2004 prameniště zrekonstruováno. Voda je naprosto nezávadná, chladná a chutná.

Renesanční zámek Jana Bukůvky z Bukůvky z r. 1587 (dochován figurální portál). V l. 1653–1771 v majetku Žerotínů. Po r. 1812 v majetku Teschů, za nich r. 1857 empírově přestavěn. Od r. 1861 v majetku dr. E. Ulrycha, od r. 1938 spol. Lada (Baťa). Po r. 1945 internát, v současnosti ubytovna.

Osamělá skaliska na lesní mýtině na modré turistické cestě vedoucí z Libiny k významnému vrcholu BRADLO.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

Jednopatrový masivní dům v centru obce s nárožní bosáží, dvoupatrovými arkádami a jedním rohovým opěrným pilířem je považován za renesanční tvrz z 2. poloviny 16. století, která je v roce 1591 zmiňována v soupisu majetku pro Jana staršího ze Žerotína, majitele losinského zámku.

Honosnou neorenesanční vilu všeobecně nazývanou zámečkem nechal postavit v roce 1882 podnikatel Eduard Viereck jako své reprezentační sídlo. V roce 1904 ji prodal manželům Chowanetzovým. V roce 1945 byl "zámeček" zkonfiskován a přešel do majetku státu. Dnes je v něm umístěna mateřská škola.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.