Turistické cíle v okolí obce Vrbno pod Pradědem

Lázně Jeseník (původně Gräfenberg) využívající léčivé účinky studené vody vznikly v roce 1838 díky Vincenzi Prissnitzovi. Za jeho pokračovatelů získaly světovou proslulost. Dnes seskupení desítek lázeňských budov nad městem Jeseníkem. Dominantní secesní budova Sanatorium Priessnitz z roku 1910.

Lípa velkolistá - Hadí královna byla vyhlášena památným stromem v roce 1998. Je to největší strom v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a širokém okolí, obvod kmene je přes 900 cm, výška 25 m, stáří asi 500 let.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Malá Morávka byla r. 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Předmětem ochrany je asi 60 převážně roubených domů, stodol a dalších objektů převážně z 18.-19. století. Dominantou je rychta přestavěná r. 1744 po požáru (dnes hotel a pošta), některé objekty obývány trvale, ostatní slouží k rekreaci.

Velmistr řádu německých rytířů Maxmilián II. František dal roku 1780 podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého začalo budování lázní. Dřevěný Pitný pavilon – Maxmiliánův pramen byl postaven v roce 1862. Do pavilonu je vyveden i Vilémův pramen. Všechny prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého.

Nový zámek ve Městě Albrechtice nechali postavit v první pol. 19. stol. opavští podnikatelé Vincent Tlach a Vincent Keil poté co rozhodli, že rekonstrukce starého zámku by byla drahá. Při zámku zřídili park a poblíž i rodinou hrobku.

Tvrz snad ze 14. stol. za Supů z Fulštejna ve druhé polovině 16. stol. přestavěná na jednopatrový čtyřkřídlý renesanční zámek z rozsáhlým opevněním. Zbytky opevnění byly odstraněny již v roce 1956 a vlastní zámek byl zbořen v roce 1980.

Krátké fragmety pozůstatků městských hradeb z konce 15. či počátku 16. století, které navázaly na starší opevnění. Dochován úsek s poloválcovou baštou na sz a sv. a úsek na západním obvodě města.

Zámek postavený snad počátkem 17. století jako sídlo majitelů fojtství, pravděpodobně Bedřichem Vogelem. V 18. století pak fojtství vlastnili Antonín Schöpse, po něm Josef Hledík a nakonec Ignác Peschke. Potomci Peschkeů zámek s přestávkami vlastnili až do 20. století.

V budově bývalé fary na Rejvízu z r.1810 je zřízeno menší muzeum tkalcovnictví.

Věrná kopie dřevěné rozhledny na jizerskohorském Smrku, zaniklé r. 1946, byla postavena na jižním svahu Moravského kopce u Holčovic místní řemeslnickou partou na podzim r. 2013. Je vysoká přes 20 m a vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je volně přístupná po 79 schodech.

Národní přírodní rezervace Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem vyhlášena r. 1955. Rašeliniště evropského významu o rozloze 397 ha s výskytem unikátních forem flory a fauny. Část zpřístupněna veřejnosti.