Turistické cíle v okolí obce Roztěž

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).

K založení sboru CČSH v Zásmukách došlo 11. 2.1921. Po několika letech provizorií přistoupila obec ke stavbě vlastního svatostánku. Autorem funkcionalistické stavby Husova sboru je architekt Vladimír Wallenfels. Výstavbu vedl architekt Josef Tesař v letech 1931-2. Husův sbor otevřen 6. 6. 1935.

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Výrazný barokní sloup s bohatou plastickou výzdobou na náměstí středočeského městečka.

Poškozené tvrziště Smrčany se nachází u hráze Chvalovického rybníka na katastrálním území Klucké Chvalovice na Kutnohorsku. Tvrz existovala patrně ve 14. a 15. století.

Kvalitní lidová práce z konce 19. stol. Skulptura z jemnozrnného pískovce stojí na zděném hranolovém podstavci. Ztvárňuje Pannu Marii s dlouhými vlasy zakrytými pláštěm. Ohraničuje ji ozdobná kovová mříž. Jedná o hodnotnou památku místního významu. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2023.

Socha sv. Barbory ukrytá na špatně přístupném místě, umístěná na rozsáhlé skále. Barokní dílo z doby kolem r. 1720 na cihlovém soklu, který vyrovnává nerovnost skály. Světice zachycená v esovitém kontrapostu s uvolněnou levou nohou. V pravé ruce drží pohár, levou rukou svírá meč. Na hlavě má korunu.

Barokní pískovcová socha z roku 1735 na hranolovém podstavci. Sv. Donát v šatě římského vojáka znázorněn v dynamickém postoji. V levé ruce svírá draperii, pokrčenou pravou rukou se dotýká trupu. Hlava, na níž je věnec, vzhlíží k nebi. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Floriána z poloviny 18. století. Materiál pískovec. Neomítnutý podstavec z nepravidelných kamenů. Sv. Florián v podživotní velikosti. Postava oděná v šat římského vojáka. Kulturní památka chráněná od r. 1966.

Původ sochy v 18. stol. Stojí na hranolovém, zděném a omítnutém podstavci. Světec je oděn do krátké vojenské tuniky. V pravé ruce drží nádobu, ze které vylévá vodu. Má uraženou levou ruku. Příklad barokního lidového umění. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.