Turistické cíle v okolí obce Řikonín

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze na vrchu Horka, lidově zvaného Vinohrádek, přímo nad obcí Heroltice, dnes zdaleka viditelné díky vysílači.

Z písemných pramenů vyplývá, že v roce 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v roce 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v roce 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V roce 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

První zmínka o vesničce pochází z roku 1230. Stálých obyvatel má obec 49. Kaplička Panny Marie vystavěna r. 1899. Stojí nad Řikonínem u silnice vedoucí do Kutin, Od kapličky výhled na okolí.

Novogotická stavba, součást Kuthanova sanatoria. Vysvěcena r. 1900. Ostře řezané gotické kontury. Lomené záklenky oken, trojboký závěr a výrazné opěráky. V interiéru dlaždice s geometrizovanými hvězdicovitými útvary. Uvnitř novogotický oltář. Sedmistupňové schodiště ukončené podstavci s vázami.

Drobná barokní stavba v areálu letní rezidence rajhradských proboštů připomínající románskou rotundu – k válcové lodi s lucernou přiléhají předsíň a kněžiště. Postavena roku 1774 proboštem Otmarem Konrádem podle projektu Matyáše Jednušky.

Klasicistní kaple sv. Anny s pozdně barokními prvky je hodnotným příkladem pololidové architektury z 19. století. Postavena před r. 1826, později rozšířena o věž. Od r. 1958 je památkově chráněna. U kapličky stojí kamenný kříž z r. 1964.

Při likvidaci původního hřbitova na dnešním Palackého náměstí byl roku 1670 zřízen nový u cesty na Doubravník. U něj postavena centrální kaple s hranolovou předsíní a nižším přístavkem. Hřbitov přemístěn 1886 dále k severu, kaple i ohradní zeď zachovány.

Románská kaple upravená barokně. Přestavbu kaple po r. 1727 objednal opat V. Vejmluva, projekt chybně připisován J. B. Santinimu. R. 1860 byla upravena v romantizujícím slohu, v 80. letech 20 stol. jí byl při opravě navrácen původní vzhled.