Turistické cíle v okolí obce Víckov

Tvrziště pánů z Pavlovic ze 14. století s nevelkým oválným jádrem, chráněné na západní straně příkopem a z druhé strany srázem. Tvrz byla pravděpodobně opuštěna koncem 15. století, kdy panství získali páni z Pernštejna.

Velký měšťanský dům z počátku 18. stol. Hladká fasáda členěna v přízemí lizénami. Přízemí od prvního patra odděleno kordonovou římsou. Fasáda členěna pilastry. Nad vchodem pamětní deska. Dům od r. 1964 památkově chráněn.

Soubor nemocničních budov postaven koncem 19. stol. V průběhu let realizována v areálu řada stavebních akcí. R. 1968 došlo ke generální opravě nemocnice. Objekt nepravidelného tvaru na půdorysu písmene U. Stará nemocnice je na seznamu památkově chráněných objektů od r. 1989.

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Bezejmenný hrad podle nálezů z 1. pol. 13. století, v pramenech se nezmiňuje, skutečné jméno není známo, jednou z možností je, že jde o dosud nelokalizovaný hrad Zuzinov. Dochovány terénní relikty budov jádra, valy a příkopy opevnění.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.

Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn.

Klasicistický zámek či letohrádek vybudovaný na místě starší hospodářské stavby před rokem 1826 majitelem bystřického panství Vilémem Mitrovským z Nemyšle. Za II. světové války byl odprodán dvěma majitelům a dodnes slouží jako obytné domy.

Plostika českého velikána je umístěna v těsné blízkosti hájovny Sýkoř, pod vrcholem stejnojmenné hory a její součástí jsou i ukázky vynálezů Velkého Mistra, dále naučná stezka na jejímž konci je také další pomník Nohy Járy Cimrmana.

Objekt původního proboštství, jenž se stal na určitou dobu zámkem, byl vystavěn v gotickém stylu zřejmě těsně po vzniku sousedního kláštera na počátku 13. století. Po roce 1800 ale nechal pod vlivem klasicismu Vilém Mundy přestavět budovu na zámek. Dnes je v něm umístěno Podhorácké muzeum.

Zámek v roce 1597 nechal postavit Samuel Radešínský z Radešína. Dalším majitelem se v roce 1607 stal olomoucký biskup František z Ditrichštejna. Roku 1684 byla vyhloubena studna, zřízena domácí kaple a byly provedeny ještě další úpravy.