Turistické cíle v okolí obce Rozseč

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován r. 1555 v goticko-renes. slohu z iniciativy abatyše místního kláštera. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zdobena na západním i východním průčelí štíty s cimbuřím. Na střeše cibulovitá věž s křížem. Kostel barokně upraven r. 1678.

Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.

Kostel dal postavit v l. 1535-57 jako rodovou hrobku Jan II. Bohatý z Pernštejna a jeho synové Vojtěch II., Jaroslav a Vratislav II. Zvonicové patro věže bylo postaveno r. 1792. R. 1867 přistavěna hrobka Mitrovských. Interiér kostela je zdobený mnoha cennými díly a jsou zde vzácné barokní varhany.

Původně gotický kostel z konce 14. stol. V 16. stol. přestavěn renesančně, roku 1786 klasicistně upraven. Po roce 1951 sklad. Obnoven v r. 1992. Dnes slouží pro občasné bohoslužby, koncerty a výstavy.

Jednolodní filiální kostel z režného zdiva, s rovným závěrem a mohutnou hranolovou věží byl postaven mezi lety 1933–1937 podle projektu architekta Jana Šálka z Brna. Od roku 1975 až do své smrti v roce 1994 zde působil P. Jan Podveský, jeden z kněží odsouzených v souvislosti s Babickým případem.

Kostel sv. Antonína Paduánského je raně barokní stavba z r. 1680, původně kaple sousední tvrze. V interiéru nástropní malba od Karla Františka Töppera. Nyní filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Kostel sv. Havla v Rožné je v jádru gotická stavba barokně přestavovaná v 17. a 18. stol., upravená koncem 19. stol. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je památkově chráněn stejně jako sousední barokní fara z 18. stol.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později několikrát upraven, naposledy v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. V kostele jsou tři zvony z počátku 16. stol.

Kostel má románskou loď z poč. 13. stol., presbytář je gotický z konce 13. stol., kaple sv. M. Magdaleny před r. 1497. V 18. stol. barokně upraven. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně se zvonicí, ohradní zdí a barokní bránou.

Na místě dnešního kostela postaveného koncem 15. st. stál románský kostel již roku 1240. Z konce 15. stol. pochází i kostelní opevnění s baštami, střílnami a velkou hradební věží. Unikátem jsou čtyři původní zvony.

Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.