Turistické cíle v okolí obce Radňoves

nebo vyberte

Radňoves

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 180 záznamů, 8 / 15 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel sv. Mikuláše
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.
 kostel sv. Petra a Pavla
346.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Štěpánov nad Svratkou
Původně pozdně románský kostel sv. Petra a Pavla byl několikrát přestavěn, ve své barokní podobě podlehl požáru v roce 1917, následně získal v letech 1923-1924 současnou podobu využívající kubistické prvky.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Tasov
Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.
 kostel sv. Petra a Pavla
449.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křoví
Klasicistní jednolodní farní kostel vybudovaný r. 1808 na místě staršího kostela, zbořeného kolem roku 1807. Autorem oltářního obrazu svatého Petra a Pavla z roku 1884 byl Tomáš Mařík. Před kostelem kamenný kříž ze stejného roku. Kostel s křížem jsou památkově chráněny od r. 1958.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bobrová
Zachovalý kostel z 1. pol. 18. stol. Iniciátorem stavby byl opat Václav Vejmluva. Projekt vypracoval v roce 1714 Jan Santini, který využil lodi a věže starého gotického kostela.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Žďárec
Původně gotický kostel asi z přelomu 13. a 14. století, upravený barokně na konci 18. století. V interiéru zbytky nástěnných maleb ze 14. století.
 kostel sv. Šimona a Judy
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Strážek
Římskokatolický kostel sv. Šimona a Judy ve Strážku je renesanční stavba z r. 1616 s prvky doznívající gotiky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je spolu s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého chráněn jako kulturní památka České republiky.
 kostel sv. Václava
334.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dolní Čepí
Původně románský kostel sv. Václava nacházející se nad obcí Dolní Čepí. Kostelní podací se připomíná až roku 1492 za Martina Dalečínského z Bezděkova.
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Zvole
Barokní kostel byl vytvořen v l. 1713-17 přestavbou pův. středověkého kostela. Projekt vypracoval Jan Blažej Santini – Aichel. Stavbu zadal opat žďárského kláštera Václav Wejmluva. V l. 1730-33 musela být znovu postavena severní věž. R. 1740 zničil požár výzdobu interiéru (novou vytvořil J. Houser).
 kostel sv. Vavřince
550.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.
 Kozlov - dolní sídlo
Hradisko
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Štěpánov nad Svratkou
Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.