Turistické cíle v okolí obce Křižanov

Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.

Trojboká pilířová boží muka byla postavena v jižní části obce Křoví pravděpodobně v 19. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech třech stranách kaplice jsou niky, v čelní, segmentově zaklenuté, je novodobá soška. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Novodobá zděná boží muka na místě, kde v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel básník Jan Zahradníček. Postavená byla podle návrhu architekta Jana Konečného v roce 1992. Vznikla z iniciativy rodinné přítelkyně Hedviky Ševčíkové a Laického sdružení bratří a sester sv. Dominika v Brně.

Boží muka z r. 1709 na okraji městyse Bobrová byla restaurována r. 2020. Při tom bylo zjištěno, že se jedná o dílo významného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Byla odstraněna kovová stříška a obnovena jejich původní barevnost.

Barokní sloupková kamenná boží muka, zvaná Vavřinecká, při křížení císařské silnice do Brna a staré místní cesty k Dolním Radoslavicím, z roku 1705. Patří do skupiny podobných božích muk, vznikajících od 80. let 17. stol. do poč. 18. stol. severně od Velkého Meziříčí. Památkově chráněná od r. 2021.

Tento zámek vznikl ve 14. stol. z původní tvrze. V 16. stol. přestaven na renesanční zámek. Po roce 1715 z něj vzniklo honosné barokní sídlo. Interiér bohatě zdoben freskami a štuky (inspirace Čínou). Okolo zámku park ve francouzském stylu.

Hrad byl postaven v pol. 13. st. za vlády Přemysla Otakara II. Majiteli byli páni z Bukové. Zanikl už v počátku 14. století, kdy jej zřejmě nahradil nedaleký Mitrov. Dodnes je patrný příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.

Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.

Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.