Turistické cíle v okolí obce Pavlov

Kaple sv. Václava byla postavená v l. 1969–1973, vysvěcena byla až roku 1990. Má trojúhelníkový půdorys i průčelí, patří k ní samostatně stojící zvonice na čtvercovém půdorysu, se střechou ve tvaru štíhlého jehlanu. Před kaplí jsou sochy Panny Marie a svatého Václava. Spadá pod farnost Měřín.

Kaple sv. Vendelína v Arnolci byla postavena v roce 1874. Jedná se o hodnotnou drobnou rustikální sakrální stavbu v pseudorománském stylu. Před kaplí je poměrně robustní žulový kříž, nedaleko od kaple byl v roce 2022 odhalen pomník místního rodáka, pátera Josefa Toufara.

Sazomín založen roku 1296. Zvonička s vysokou štíhlou věží z druhé poloviny 19. století. Oprava v roce 1925, další v roce 2013.

Drobná kaplička krytá šindelem, v horní části se zužující ve zvonici, pochází z r. 1764. V sousedství vysoký kamenný kříž s rameny spojenými stříškou, datován do r. 1845. Kaplička společně s křížem zapsána od r. 1958 do seznamu kulturních památek.

Kašna z r. 1891, v r. 1905 osazena sochou pasáčka s ovečkou. Jedná se o dílo Jana Štursy, r. 1942 nahrazeno kopií. Originál vystaven v Horáckém muzeu.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Barokní budova z počátku 18. století, obydlí velkomeziříčského kata. Město vykonávalo hrdelní právo od 14.stol. až do prvé třetiny 18. stol., poslední poprava zde byla v r. 1730.

Na místě dřevěného kostelíku vznikla r. 1298 trojlodní románská bazilika u proboštství benediktinů. Ve 14.stol. dostavěn got. presbytář, kaple Panny Marie a boční portál.V 18.stol. barokně upraven. R. 1978 odkryty gotické a renesanční fresky v kapli.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Původně gotická tvrz, sídlo vladyckého rodu z Kněževsi, jejíž počátky sahají do 1. pol. 14. stol. Prvotní tvrz stavebně upravena v duchu renesance v 1. pol. 16. stol. Ve 2. pol. 18. stol. stavba barokně rozšířena. Po průzkumu a rekonstrukci od r. 2013 sídlo regionálního muzea.