Turistické cíle v okolí obce Kněževes

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Uhřínově je novorománská stavba z let 1908-1909 s hodnotnou výzdobou. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Původně gotický kostel z konce 14. stol. V 16. stol. přestavěn renesančně, roku 1786 klasicistně upraven. Po roce 1951 sklad. Obnoven v r. 1992. Dnes slouží pro občasné bohoslužby, koncerty a výstavy.

Kostel sv. Antonína Paduánského je raně barokní stavba z r. 1680, původně kaple sousední tvrze. V interiéru nástropní malba od Karla Františka Töppera. Nyní filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.

Kostel sv. Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou je barokní stavba z let 1769-1771 se starším gotickým jádrem. Je římskokatolickým farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami. Společně se samostatnou průjezdní věží, márnicí a ohradní zdí je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.

Areál původně gotického, barokně přestavěného kostela sv. Filipa a Jakuba v Pavlově se samostatně stojící zvonicí byl v 15. stol. opevněn zdí ve tvaru hradeb. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Spolu se samostatnou zvonicí a kamenným křížem je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.

V jádru románský jednolodní farní kostel, snad z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně gotickým polygonálním kněžištěm a renesanční hranolovou věží. Barokně upraven r. 1723, další úpravy v 19. a počátku 20. stol. Vnitřní vybavení pochází z 19. století. Kolem kostela je starý hřbitov s cennými náhrobky.

Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel má románskou loď z poč. 13. stol., presbytář je gotický z konce 13. stol., kaple sv. M. Magdaleny před r. 1497. V 18. stol. barokně upraven. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně se zvonicí, ohradní zdí a barokní bránou.