Turistické cíle v okolí obce Kněževes

nebo vyberte

Kněževes

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 138 záznamů, 9 / 12 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Pilská
573.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou
Přehrada Pilská vznikla r. 1962 na místě Pilského rybníku. Dnes slouží hlavně k rekreačnímu užití a rybolovu, původně měla sloužit jako zdroj vody pro strojírny. Rozloha 58 ha.
 poklona Panny Marie
430.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Drobná barokní kaple z 18 století je vestavěna do seříznutého úseku severovýchodního nároží hřbitovní zdi. Kaple je obdélná, s rovným závěrem. Klenutý vstup je uzavřen dřevěnou mříží. Poklona je chráněna jako součást areálu kostela Nejsvětější Trojice se hřbitovem od roku 1958.
 pomník Františka Palackého
600.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
První socha sochaře Jana Štursy. Vznikla na základě modelu J. V. Myslbeka na Akademii výtvarných umění. Slavnostně odhalena r. 1902, r. 1940 odstraněna a v r. 1946 navrácena.
 pomník obětem Velkomeziříčské tragédie
474.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.
 pomník obětem Velkomeziříčské tragédie
426.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.
 pomník obětem Velkomeziříčské tragédie
420.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.
 pomník obětem Velkomeziříčské tragédie
423.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Pomník obětem událostí v květnu 1945 byl na místě popravy odbojáře Jindry Nováčka odhalen v den 20. výročí masakru, 7.5.1965. Jeho autorem je akademický sochař Josef Klimeš, rodák z nedalekého Měřína.
 Radešín
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Zámek v roce 1597 nechal postavit Samuel Radešínský z Radešína. Dalším majitelem se v roce 1607 stal olomoucký biskup František z Ditrichštejna. Roku 1684 byla vyhloubena studna, zřízena domácí kaple a byly provedeny ještě další úpravy.
 radnice
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
Radnice vznikla přestavbou starších domů v r. 1528 – 29. Od té doby nepřetržitě sídlo samosprávy města. Na konci 2.svět.války dějiště krvavě potlačeného povstání. V přízemí klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách.
 Rohy
600.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Skřinářov
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.
 Ronov
485.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Ronov nad Sázavou
Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.
 Rosička
645.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rosička
Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.