Turistické cíle v okolí obce Dolní Heřmanice

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.

Památný javor na okraji lesa u Věstoňovic, severně od Třebíče.

Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.

Reliéfní pozůstatky hrádku, jehož vznik zřejmě souvisel s prvotním osazováním krajiny, tj. ještě před rokem 1373, kdy byla ves již součástí okareckého panství.

Vodárenská nádrž Mostiště na řece Oslavě severně od Velkého Meziříčí byla vybudována v letech 1957-1961, rozprostírá se na ploše cca 93 ha a zásobuje pitnou vodou 70 000 obyvatel. Vzhledem k charakteru nádrže jsou její břehy v ochranném pásmu a nepřístupné veřejnosti.

Volně přístupná vyhlídková věž Rudíkov vznikla na jihovýchodním okraji obce nástavbou původní vyhlídkové plošiny ve 3. čtvrtletí 2024. Přes 13 m vysoká stavba umožňuje rozhled především jižním a východním směrem.

Jednoobloukový kamenný most, snad z r. 1593 od stavitele Antonína Vlacha. Při opravách upraven klasicistně. Ve druhé pol. 18. stol. se stal součástí budované císařské silnice na Brno. Provoz na něm ukončen někdy v období Protektorátu. Dnes je v havarijním stavu a vedou se spory o jeho vlastnictví.

Zámek v Zahradišti dala postavit v 80. letech 18. století Eleonora z Lichtenštejna. Dnes je zámek opět ve vlastnictví Lichtenštejnů.

Zaniklá cihelna se nacházela na levém břehu řeky Oslavy nedaleko jižního okraje města Náměšť nad Oslavou. Byla využívána v 19. století a zanikla pravděpodobně v 1. polovině 20. století.

Jediná zmínka o hradu je z r. 1365 bez uvedení jména, v té době už mohl být pustý. Archeologický materiál lze rámcově zařadit do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Dochována amorfní část hradby, valy a příkopy.

Památka UNESCO tvořící součást židovského ghetta Třebíče ukrývá na ploše 1,2ha 11 tisíc pohřbů, 3 tisíce mnohdy bohatě zdobených náhrobních kamenů. Pohřívá se zde od počátku 17. století, poslední obřad proběhl v sedmdesátých letech min. století.

Hřbitov z r. 1650, nejstarší náhrobek z r. 1677. Poslední pohřby r. 1943. Dochovala se řada cenných barokních a klasicistních náhrobků.