Turistické cíle v okolí obce Švařec

nebo vyberte

Švařec

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 129 záznamů, 7 / 11 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel Všech svatých
430.0 m. n.m.
kostel s farou
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Bělá nad Svitavou
Barokní kostel Všech svatých nechal v letech 1751-1767 na místě starší stavby vystavět František Jan Nepomuk, hrabě Walderode z Eckhausenu. Spolu s farou z 1. pol. 18. století, hospodářskými přístavbami a sochami v okolí, tvoří kostel charakteristický sakrální celek památkově chráněných staveb.
 Kozlov - dolní sídlo
Hradisko
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Štěpánov nad Svratkou
Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.
 Kozlov - horní sídlo
Hradisko
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Štěpánov nad Svratkou
Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.
 Křetín
396.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Křetín
V obci stála od 14. stol. tvrz, koncem 16. stol přestavěná v renesanční zámek, který však r. 1852 vyhořel a byl přebudován v sídlo hospodářské správy. R. 1862 byl poblíž vystavěn nový pseudoklasicistní zámek, který dnes slouží jako Dětská ozdravovna.
 krytá dřevěná lávka
362.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Švařec
Unikátní technická památka, krytá lávka přes řeku Svratku, pocházející z roku 1873. Je 22 m dlouhá a spojovala obce Švařec a Koroužné.
 krytý trámový most
320.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Černvír
Krytý dřevěný most z roku 1718 na kamenných pilířích přechází řeku Svratku. Plnému provozu sloužil do 60. let 20. stol., od té doby jen pro pěší. V posledních letech postupná rekonstrukce. V okolí bylo podobných mostů několik.
 Kunštát
468.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Kunštát
Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.
 Lamberg
551.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Olešnice
Zámek Lamberg postavil koncem 17.st. hrabě Jan Maxmilián Lamberg jako své letní sídlo. Od r.1733 sloužil hospodářským účelům. V druhé pol.20.st. náležel JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. Celkově ve značně dezolátním stavu.
 Lhotka u Mirošova
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Mirošov
Tvrz zaniklé středověké osady mohla vzniknout podle šlechtických přídomků někdy kolem roku 1365, kdy Lhotka byla majetkem Markéty z Blažkova. V zemských deskách je spolu se dvorem a mlýnem doložena roku 1448. Zanikla za česko-uherských válek. Dnes celá plocha je zrekultivovaná a využívaná jako zemědělské pozemky.
 Lomnice
373.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Lomnice
Zámek byl původně hradem ze 13.stol. Koncem 16. stol. došlo k renesanční přestavbě. Rod Serényiů, který zámek vlastnil v letech 1665 – 1945, ho nechal v 17. stol. barokně přestavět a odstranit opevnění. Dnes v zámku sídlí střední odborné učiliště.
 Louka
642.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Louka
Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.
 Lysice
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Lysice
Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.