Turistické cíle v okolí obce Dolní Čepí

Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.

Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.

V zámek byla přestavěna starší tvrz v roce 1588 Pavlem Katharýnem z Katharu. Pozůstatkem přestavby jsou dodnes zachované hluboké sklepy. V r. 1850 zámek přestavěli Heinrichsové ve stylu tyrolských chat.

Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.

Stavebními úpravami zcela pozměněný a architektonicky nevýrazný zámek stojící v místě bývalého dvora založeného r. 1686 brněnským měšťanem Jiřím Ant. Kamenským. Nejvýznamnějšími majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili zámek r. 1859 a vlastnili jej až do pozemkové reformy v letech 1923-1926.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

Nejzachovalejší barokní měšťanský dům v Tišnově. Jednopatrový dům nazývaný Peklo nebo Na Pekle je památkově chráněn od roku 1978.

Základy domu z doby pozdní renesance. Barokně přestavěn. Jednopatrový dům o 3 okenních osách. Ve štukových rámech freskové obrazy sv. Martina a sv. Jiří. Dům památkově chráněn od r. 1964.

Reliéfní stopy opevněného dvorce, opuštěného pravděpodobně již na konci 14. století, sevřený mezi dvěma přírodními úžlabinami, stojí na výběžku z náhorní planiny zvané Dvorce.

Evangelický kostel ve Veselí jako jeden z nejstarších protestantských u nás pochází z r. 1782, rozšiřován po r. 1810. Při rekonstrukci r. 1928 přistavěna čtyřboká věž podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka. Stavba slouží Českobratrské církvi evangelické a je od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Novorenesanční evangelický kostel z l. 1897–98, vystavěný Janem Šírou na místě starší modlitebny z r. 1784. V posledních letech prošel chrám nákladnou rekonstrukcí. Cenný je především prostý interiér kostela doplněný atypickým dřevěným kazetovým stropem a využitím litinových ozdobných sloupů.