Turistické cíle v okolí obce Mitrov

nebo vyberte

Mitrov

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 161 záznamů, 1 / 14 stran, vyhledáno za 0.37 sec
 Aueršperk
480.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Dvořiště
Zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. století vystavěný na příkaz mocného rodu Pernštejnů. Od roku 1403 uváděn jako pustý.
 Blažkov
Babinec
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.
 Bobrová
Valy
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Bobrová
Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.
 boží muka
454.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Křoví
Trojboká pilířová boží muka byla postavena v jižní části obce Křoví pravděpodobně v 19. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech třech stranách kaplice jsou niky, v čelní, segmentově zaklenuté, je novodobá soška. Boží muka nejsou památkově chráněná.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Ruda
Nezvykle masivní trojboká zděná boží muka stojí při silnici č. 602 z Velké Bíteše do Velkého Meziříčí, dnes již poněkud pod úrovní silnice. Mají tři štíhlé niky, v současnosti prázdné. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.
 boží muka
340.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nedvědice
Bílá barokní zděná hranolovitá boží muka, netradičně lemovaná těžkým železným řetězem na konci městečka Nedvědice s výhledem na hrad Pernštejn.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Vidonín
Památkově chráněná kamenná boží muka z roku 1779. Mají podobu hojně rozšířenou v této části Vysočiny - tedy štíhlý žulový sloup s čtvercovým půdorysem a jen naznačenou lucernu, zakončenou často mohutným křížem. U těchto božích muk původní kříž chybí, je nahrazen novějším kovovým křížkem.
 boží muka
425.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Zděná hranolová boží muka z 19. století. Čtyřboký dřík s pravoúhlými vpadlinami je od soklu a kaplice oddělen jednoduchými římsami. Přední strana kaplice je prolomena pravoúhlým výklenkem, kryta je plechovou stříškou s jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Osová Bítýška
Žulová boží muka z roku 1778. Na hranolovém podstavci je vytesán rok vytvoření, na podstavci je nezdobený sloup na čtvercovém půdorysu. Prostá kaplička má na vrcholu masivní kamenný kříž. Na něm je druhotně připevněné kovové tělo Krista.
 boží muka
461.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Křoví
Robustní čtyřboká pilířová barokní boží muka byla postavena v severní části obce Křoví koncem 18. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech čtyřech stranách je segmentově zaklenutá nika, v současnosti uzavřená proskleným okénkem. Památkově chráněná od r. 1958.
 boží muka Santiniho krystal
500.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Bobrová
Boží muka z r. 1709 na okraji městyse Bobrová byla restaurována r. 2020. Při tom bylo zjištěno, že se jedná o dílo významného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Byla odstraněna kovová stříška a obnovena jejich původní barevnost.
 boží muka sv. Vavřince
457.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Barokní sloupková kamenná boží muka, zvaná Vavřinecká, při křížení císařské silnice do Brna a staré místní cesty k Dolním Radoslavicím, z roku 1705. Patří do skupiny podobných božích muk, vznikajících od 80. let 17. stol. do poč. 18. stol. severně od Velkého Meziříčí. Památkově chráněná od r. 2021.