Turistické cíle v okolí obce Nové Město na Moravě

nebo vyberte

Nové Město na Moravě

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 125 záznamů, 2 / 11 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Dalečín
483.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Dalečín
Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.
 Devět skal
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.
 dolní hřbitov
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.
 Dolní Rožínka
502.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Dolní Rožínka
Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.
 Domanínek
540.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Domanínek
Stavebními úpravami zcela pozměněný a architektonicky nevýrazný zámek stojící v místě bývalého dvora založeného r. 1686 brněnským měšťanem Jiřím Ant. Kamenským. Nejvýznamnějšími majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili zámek r. 1859 a vlastnili jej až do pozemkové reformy v letech 1923-1926.
 Drátenická skála
775.0 m. n.m.
Dráteničky, Drátník
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Blatiny
Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.
 evangelický (toleranční) kostel
646.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Veselí
Evangelický kostel ve Veselí jako jeden z nejstarších protestantských u nás pochází z r. 1782, rozšiřován po r. 1810. Při rekonstrukci r. 1928 přistavěna čtyřboká věž podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka. Stavba slouží Českobratrské církvi evangelické a je od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.
 evangelický kostel
520.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Borovnice
Evangelický kostel v Borovnici byl postaven r. 1886 stavitelem Veselským z Poličky v historizujícím slohu již bez josefinských omezení. Je sídlem kazatelské stanice při sboru Českobratrské církve evangelické v Daňkovicích. Není památkově chráněn.
 evangelický kostel
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.
 evangelický kostel
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jimramov
Kostel bez věže byl postaven v letech 1784-1786. V letech 1883-1885 byl rozšířen v historizujícím slohu do dnešní podoby podle projektu stavitele Jana Schiera z Nového Města na Moravě.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Veselí
Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.
 Horní Rozsíčka
530.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Horní Rozsíčka
V r. 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v r. 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v r. 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V r. 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.