Turistické cíle v okolí obce Herálec

Ekumenický kostel v obci Budislav, stavba zahájena v roce 1995 v bývalém pískovcovém lomu, vysvěcen v roce 2003. O rok později byl vysvěcen zvon. Půdorys kostela připomíná lidské srdce, stěny zdobí křížová chodba, oltář je z pískovce.

Původně dřevěný kostel byl v roce 1520 opatřen velkým zvonem. Při stavbě nového kostela (1730 - 1745) byla zachována původní (už obezděná) věž.

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce je v jádru raně gotická, neorientovaná stavba v barokní podobě z r. 1789. Spolu se hřbitovem obehnaným ohradní zdí, některými náhrobky a polozděnou zvonicí s bedněným patrem z doby kolem r. 1600 je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v Křižánkách je drobná stavba v historizujícím slohu z let 1932-1934. Je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Herálec pod Žákovou horou s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Venkovský kostel sv. Anny z let 1680–1690 v Pusté Kamenici představuje jednu z mála raně barokních centrál s kupolovým prostorem, vycházející formálně z italské manýristické architektury. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Bartoloměje v Pusté Rybné je drobná empírová stavba z roku 1838, která nahradila starou dřevěnou kapli. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Borová u Poličky bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Bartoloměje apoštola v Otradově je původně gotická stavba s pozdějšími úpravami v 18. a 19. století. Je kostelem filiálním ve farnosti Krouna. Areál kostela s kostnicí ohraničený ohradní zdí s branou je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Původní gotický kostel z 13. stol. přestavěn v letech 1737–1747 v barokním slohu. Vybavení interiéru pochází převážně z 18. a 19. stol. Nejstarší pamětihodností je náhrobek z růžového mramoru z roku 1419.

Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.