Turistické cíle v okolí obce Žďár nad Sázavou-Zámek

Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.

Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.

Toleranční evangelický kostel v Sázavě pochází z r. 1785. V r. 1885 byl rozšířen a doplněn o věž. Slouží sboru Českobratrské církve evangelické k pravidelným bohoslužbám. Kostel je společně se sousední márnicí z konce 18. stol. od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.

Evangelický novorenesanční kostel v Pusté Rybné byl postaven v letech 1890-1894 po ustavení samostatného evangelického sboru. Po jeho zrušení uplynutím roku 1994 objekt užívá kazatelská stanice při evangelickém sboru v Telecí.

Budovu fary nechal v r. 1784 vystavěna na místě starší stavby děkan Josef Mareš. Přes pozdní dobu vzniku se jedná o ukázku formálně čistého pozdně barokního stavebního slohu. Památkově chráněná budova s mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem je doplněna třemi křídly hospodářských budov.

Hospodářský dům, vytvářející půdorysem tvar lyry (viděný pouze z ptačí perspektivy), je z r. 1722. Navzdory přestavbám si udržel původní barokní rozvržení. Autorem je Jan Blažej Santini.

Jezdecká socha v parku jižně od přibyslavského zámku je s největší pravděpodobností zmenšeným pracovním „modelem“ B. Kafky pro jeho monumentální sochu Jana Žižky na pražském Vítkově, od slavnějšího originálu se liší opravdu jen rozměry.

Osada Jitkov poprvé zmíněna r. 1269, tvrz samotná až roku 1574. Do konce 18. století byla obydlena, poté upravena na sýpku a ta roku 1830 zbořena. Tvrz byla obdélná kamenná stavba o rozměrech 8,5x26,5 m. Dodnes dochována pouze jedna valeně klenutá sklepní místnost.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.

Kamenný most pochází z přelomu 18. a 19. století. Most 18 metrů dlouhý a 3,5 metrů široký. Jednoobloukový, oblouk má rozpětí 10 metrů a vzepětí 3,3 metry. Horní okraj z kamenných kvádrů je v průměru 4,5 metru nad hladinou řeky. Je v technicky dobrém stavu.