Turistické cíle v okolí obce Hevlín

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.

Původně jaroslavický hrad založený roku 1249 kastelánem Bočkem. V renecanci přestavěn na zámek. V 17. a 18. stol. následovaly barokní přestavby. V 19. stol. některé interiéry upraveny v historizujícím stylu.

V r. 1723 získal starší opevněně sídlo ze 16. století císařský lékař Matthias von Suttner, který jej nechal podle plánů Josefa Emanuela Fischera von Erlach barokně přestavět. Po r. 1945 zůstal dlouho opuštěn a následně byl v r. 1975 vykraden. Před r. 1998 částečně opraven pro kulturní akce.

Kostel se ve Slupi připomíná prvně roku 1228. Současná stavba pozdně gotická z konce 15. století, upravovaná barokně v 17. stol. a klasicistně 1845. Fungující farnost. Na hlavním oltáři uctívaná mariánská socha z 15. stol., od 17. stol. k ní poutě.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hevlíně pochází z roku 1742. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Barokní kostel byl postaven na poutním místě, kde byla pův. jen studánka s gotickou sochou Madony. R. 1695 zde byla postavena kaple a v l. 1718-1722 na kopci nad místem kostel (stavitel Ch. A. Oedtl). R. 1871 poničen požárem, za 2.sv. války obsazen Němci a poškozen bombardováním. R. 1947 opraven.

První kostel, románský, později goticky přestavěný, byl postaven r.1237. Při stavbě nového kostela přestavěn na faru. Současný chrám Nejsvětější Trojice postaven v l.1750–57. I přes pozdější opravy, jeho podoba z doby výstavby zůstala nezměněna.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Práčích je historizující stavba s novorománskými prvky z doby kolem r. 1900. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. V seznamu kulturních památek byl zapsán v letech 1958-1987, v současnosti již památkově chráněn není.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Hraběticích vznikl r. 1784 přebudováním barokní kaple z r. 1698. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2011 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Cecílie v Dobrém Poli je raně barokní stavbou z 50. let 17. století s pozdějšími úpravami. Je filiálním kostelem ve farnosti Březí u Mikulova s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně románský kostel z 13. století byl kolem r. 1400 rozšířen o gotické kněžiště a věž. Zvony pocházejí z 1. poloviny 16. století. V 18. století bohatě vybaven interiér. V kostele jsou vzácné barokní varhany z r. 1826 od Ignáce Reinolda, žáka Josefa Silberbauera ze Znojma.