Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.
K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.
Empírový farní kostel sv. Josefa na náměstí v Jevišovicích byl postaven v letech 1823-1830 jako náhrada za zbořený středověký kostel sv. Mikuláše na hřbitově. Cenné varhany z r. 1748 byly do kostela převezeny z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a slouží i koncertní činnosti.
Kostel s komendou byl založen zřejmě ve 13. stol. Řádem německých rytířů. V r. 1421 započala stavba kostelní věže. Na přelomu 15.-16. stol. pozdně goticky přestavěn. V r. 1619 a 1634 vyhořel. V r. 1673 byla farnost povýšena na děkanství. V 70.-80. l. 20. stol. byl kostel zrekonstruován.
Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.
Kostel sv. Markéty je torzem farního kostela zaniklé obce Tupanov ze 13. stol. Kostel měl mezi apsidou a lodí mohutnou chórovou věž. R. 1877 byla zchátralá loď zbořena – její původní půdorys je vyznačen v terénu kamennou dlažbou. Ve věži a apsidě se dochovaly fragmenty románských a gotických maleb.
První zmínka o osadě Dobřínsko pochází z roku 1141, už v roce 1298 se uvádí i kostel sv.Prokopa. Má pozdně románské jádro, presbytář je z 15.století, empírově prodloužená a rozšířená loď je z roku 1826.
Kostel i fara jsou prvně doloženy v r. 1346, kdy se uvádí farář Jan z Únanova. Ve 14. stol. byl kostel upraven v raně gotickém slohu. K další přestavbě došlo v r. 1699. Další úpravy v 19. a 20. stol. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Račice
Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.
Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.
Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.
Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.
