Turistické cíle v okolí obce Běhařovice

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.

Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.

Klášter ze 13. stol. přestavěný na barokní zámek Jindřichem Josefem Daunem. K zámku přiléhá park.

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Hrad Dubno měl stávat v jižní části obce Dolní Dubňany a podle všeho představoval sídlo rodu pánů z Dubna. Zprávy o tomto rodu máme po celé 13. století. Osud sídla a zánik rodové linie nám však není znám.

Raně klasicistní zámek vznikl přestavbou staršího objektu v roce 1790, kterou pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu provedl Johann Amon. Zámek je dnes majetkem obce a nachází se v něm penzion a restaurace.

Na břehu řeky Rokytná nedaleko Čermákovic stával středověký mlýn zmiňovaný již v r. 1270. Na jeho místě byl později postaven vrchnostenský dvůr. V průběhu 16. století obýván komunitou novokřtěnců (habánů).

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Historie novodobé farnosti v Dalešicích začíná r. 1675, kdy po letech, kdy byly Dalešice přifařeny k Valči, byla zdejší farnost obnovena. Vrcholně barokní dalešická fara byla postavena v první čtvrtině 18. století a do současné podoby přestavěna r. 1778. Fara je památkově chráněná od května 1958.

Fara s farářem Bedřichem v Rouchovanech uváděna k r. 1218. Za třicetileté války byla fara spolu s velkou části Rouchovan zničena císařským vojskem. Obnovena byla až r. 1671. Nynější budova byla postavena r. 1802 pány z Lichtenštejna. Ve zdi fary zazděn náhrobek z r. 1571, řečený Klekáníček.