Turistické cíle v okolí obce Doubravčice

Malé hradiště na nízké terase nad řekou Kouřimkou u Bukačovského mlýna. Říčka lokalitu odděluje od hradiště Stará Kouřim. Osídlení z doby kamenné i bronzové, a také v raném středověku. Tehdy zde zřejmě stával románský kostelík sv. Vojtěcha.

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Pomník z roku 1921. Je tvořen centrálním žulovým balvanem dovezeným z vrchu Klepec a ze sedmi menších žulových balvanů, pojmenovaných po význačných osobnostech husitského hnutí.

Husův sbor církve československé byl vybudován v letech 1926-1928. Do věže byly umístěny dva zvony od zvonaře Diepolda. Větší, zrekvírovaný za 2. světové války, nahrazen r. 1966 novým. Průčelí zdobí tři vitrážová okna, která zobrazují Jana Žižku, Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.

Zbytky gotického hradu. Založen patrně za Karla IV. jako šlechtický objekt. Poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě v době poděbradských válek. R. 1525 připomínán jako pustý. Výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.

Novogotický zámek. Renesanční či raně barokní zámek přestavěli Klára Veithová s manželem Martinem Wagnerem v l. 1844–47 novogoticky s věží, štíty, cimbuřím a jinými slohovými atributy. R.1855 postaveno nové křídlo. Interiéry vyzdobeny J.Navrátilem.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze někdy po roce 1763, kdy byl v majetku pražských arcibiskupů. Roku 1860 získávají zámek Ringhofferové a v rozmezí let 1875–80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Kamenný most přes Výrovku nahradil po roce 1847 předchozí dřevěný objekt. Kromě hlavního oblouku, vysoko vyklenutého nad tokem, sestává ze čtyř dalších polí na obou březích. Stavba z lomového kamene bez slohových znaků, trubkové zábradlí nahradilo zřejmě ve II. polovině 20. století parapetní zídky.

Kamenný most z poloviny 19. století přechází třemi oblouky Vavřinecký potok (Výrovku). Je pozoruhodný svými dlouhými nájezdovými rampami, z nichž levobřežní obsahuje další oblouk nad místní komunikací. Účelová stavba z režného lomového kamene bez slohových znaků, upravená v I. třetině 20. století.