Turistické cíle v okolí obce Čížov

Kostel Nalezení sv. Kříže ve Chvalaticích je pozdně barokní stavba z r. 1750 navazující na starší kapli využitou jako sakristii. Věž pochází z r. 1770. Kostel v podobě z poslední velké rekonstrukce v r. 1850 je kostelem farním a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Olbramkostele je mohutná architektura románsko-gotického původu, upravován v období renesance a baroka. V současnosti je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Milíčovicích je pozdně barokní stavba z roku 1760 s mladší klasicistní přestavbou z roku 1860. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Lukov u Znojma s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Stálkách je pozdně gotického původu, barokně přestavěn r. 1631. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Farnost se poprvé uvádí v I. polovině 13. století, kdy ji získal benediktinský klášter Klein-Mariazell. V 17. a 18. století byl původní gotický kostel barokně přestavován a rozšiřován. Kolem kostela je hřbitov, k němuž přiléhá barokní fara.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie románsko-gotického původu z 13. stol. zničen r. 1645 Švédy, o 40 let později obnoven barokně zásluhou hrabat Althannů, tehdejších majitelů vranovského panství. Památkově chráněn od r. 1958 spolu s barokní farou a pohřební kaplí sv. Ondřeje románského původu.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí nad pramenem zázračné vody na místě dřevěné kaple z roku 1618. V roce 1680 zde dal Jan Ludvík Raduit de Souches postavit barokní kostelík, kterému věnoval sošku Panny Marie de Foi. Kostel byl v letech 1948-1950 rozšířen přístavbou Theobalda Krátkého.

Kostel Nejsvětější Trojice v Běhařovicích je goticko-renesanční stavba z r. 1526, kterou nechal vybudovat Jiří Kryštof Teuffel, svobodný pán z Gundersdorfu, původně jako protestantskou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

První zmínka o farnosti pochází z r. 1390. Později zanikla a byla obnovena s přestavbu kostela v r. 1694, o niž se zasloužila hraběnka Maria Elisabeth Breuner. Kolem r. 1724 došlo k rekonstrukci. V r. 1840 kostel vyhořel. V interiéru je barokní oltář s pozdně gotickou sochu P. Marie s dítětem.

Secesní kostel z r. 1915 stál původně v Brně jako vojenský kostelík. Po 2. světové válce odsvěcená a zchátralá stavba určena k přesunu do Oslnovic, k němuž z politických důvodů došlo až r. 1969. Znovu postaven až v letech 1993-1996. Nyní filiální kostel ve farnosti Bítov s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Bartoloměje vznikl r. 1552 přestavbou ze starší renesanční kaple. Barokně přestavěn r. 1753 patrně podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.