Turistické cíle v okolí obce Rašovice

Kostel sv. Václava a fara se připomíná od 14. století. Současný vrcholně barokní římskokatolický farní kostel je výsledkem přestavby z let 1718-1734. Původní projekt vypracoval italský architekt a kněz Domenico Martinelli.

Kostel sv. Václava byl postaven r. 1785 na místě původní kaple rytířského řádu johanitů, který sídlil na hradě Orlovice (později Orlov) v l. 1180-1460. Kostel stojí v místě pův. předhradí a nechal ho zde postavit slavkovský měšťan Franc Zhořel.

V r. 1327 se vzpomíná zdejší kostel a farář Petr. Během třicetileté války farnost zanikla. Roku 1793 byl na místě staršího chrámu postaven nový farní kostel a o první adventní neděli r. 1794 vysvěcen. U kostela je hřbitov a budova fary.

Kostel vznikl přestavbou původní románské kaple, postavené před r. 1222. R. 1378 byla kaple rozšířena v gotickém stavebním slohu. R. 1872 byl hřbitov u kostela zrušen a byl parkově upraven. Přibližně r. 1874 byla přistavěna sakristie. V interiéru je oltář s obrazem od F. Lichta z r. 1802.

Kostel sv. Vavřince pochází z r. 1655 a stojí na místě starší stavby. Vybudován byl zábrdovickým klášterem, pravděpodobně na podnět šlechtice Lva z Klobouk. Uvnitř např. dvojdílný oltář z pol. 18. stol., původně z kostela v Litenčicích.

V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Barokní, pův. přízemní zámek vzniklý r. 1719 přestavbou ren. tvrze Mikulášem Görtzem. V l. 1764–1766 rozšířen o patro Janem Jiřím z Mühlendorfu. Koncem 19. stol. ho získává rod Pillersdorfů až do konfiskace r. 1945. V letech, kdy zámek sloužil JZD, upraven vjezd pro traktory. Dnes soukromý majetek.

Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.