Turistické cíle v okolí obce Zbýšov

Novorenesanční palác s ozdobnými litinovými prvky v podobě arkýřů a konzol v uličním průčelí. Vystavěn v l. 1847–48 na místě staršího objektu ze 14. stol. podle projektu L. von Förstera pro bratry Kleinovy, majitele železáren v Sobotíně.

Zámek dal r. 1589 vystavět opat zábrdovického kláštera jako renesanční rezidenci, v době baroka rozšířena. Po zrušení kláštera v r. 1784 získal zámek náboženský fond. Po r. 1820 interiéry klasicistně upraveny. R.1932 zámek koupilo město. Zámek slouží jako sídlo Městského úřadu, Městského muzea atp.

Tvrziště v zákrutu silnice u č. p. 222 a 216. První zmínka o tvrzi v Kobeřicích je z r. 1366. V r. 1490 zničena, nová tvrz postavena před r. 1539. Byla renes. přestavěna r. 1580 Jindřichem Věžníkem z Věžník. Při stavbě selského stavení byl nalezen valený sklep tvrze, začleněn do objektu.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Zaniklá tvrz, která byla postavena někdy ve 14. stol. Jakubem nebo některým z jeho předků. R. 1365 koupil tvrz a vesnici Pavel ze Sovince, r. 1412 je prodal Oldřichovi z Duban. R. 1420 prodej Janu Kočkovi z Říčan. Tvrz zanikla podle všeho v době husitských válek. R. 1481 byla tvrz pustá.

Zaniklá středověká obec existovala již ve 13. stol. (dle archeol. nálezů). Prvně je zmiň. r. 1365 při prodeji Jakubem Pavlovi ze Sovince. R. 1412 koupena Oldřichem z Duban a r. 1420 prodána Janu Kočkovi z Říčan. Zanikla patrně někdy v obd. husitských válek v l.1419-1436. Stávala zde tvrz i kostelík.

Eklektická bazilika, s prvky novorománského a secesního stylu, byla postavena v letech 1906–1910. Autorem projektu byl prof. arch. Karel Hugo Kepka. V letech 1911–1950 zde působila kongregace salvatoriánů a od roku 1990 františkánů.

Kostel Božského Srdce Páně je součástí kláštera sester Těšitelek z let 1924-1929. Novoklasicistní kostel je filiálním ve farnosti Rajhrad s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Celým názvem Českobratrský evangelický chrám Jana Ámose Komenského. Postaven v novogotickém stylu v roce 1867 prevážně z neomítnutých cihel, odtud "červený". Autorem stavby je Heirich von Ferstel. Kostel v současnosti užívá evangelická církev.

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Křižanovicích je raně barokního původu z přelomu 17. a 18. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.