Turistické cíle v okolí obce Pavlovice

Koryčanský kostel prvně vzpomínaný v r. 1350 byl v l. 1636–1697 barokně přestavěn a rozšířen do současné podoby. V r. 1898 byla věž poškozena bleskem, po němž dostala nové zakončení. V interiéru je gotická socha Koryčanské Madony. Nejstarší kostelní zvon je z r. 1638.

Stavba současného barokního farního kostela svatého Vavřince byla zahájena v r. 1652, na místě staršího chrámu zničeného požárem. V r. 1847 byla hroutící se kostelní věž podepřena masivním kamenným pilířem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a socha sv. Floriana z r. 1775.

V r. 1852 vznikla na místě dřevěné zvonice zděná kaple, která byla v letech 1872-1891 přestavěna na kostel. V r. 1898 byla u kostela postavena fara. V r. 1902 byla zřízena samostatná duchovní správa a 22. června 1902 zde byl i první farář.

V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Přírodní památka Kozel je pískovcový útvar o výšce 22 m, který je zajímavě narušen zvětráváním, pro svou členitost hojně navštěvován horolezci. Místo je volně a dobře přístupné v kteroukoliv roční dobu. Od r. 1967 přírodní rezervace.

Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.