Turistické cíle v okolí obce Drysice

Zaniklá tvrz, která se objevuje poprvé v písemných pramenech r. 1358 kdy se odtud psali pánové Ondřej a Staněk. R. 1376 tvrz koupil Vilém, který však sídlil jinde a zde býval až o mnoho let později. R. 1416 tvrz koupil Pešík ze Lhoty. R. 1464 se zmiňuje jako pustá, zničena za husitských válek.

Zaniklý hrad. Postaven johanity na přel. 13.–14. stol. jako jediný hrad na Moravě. V l. 1328–1332 zmiň. komtur Pertold ze Salzy; na hrad přesunuta komenda, v dalším obd. hrad význ. sídlem řádu. Od r. 1423 hrad opakovaně zastavován, r. 1490 pustý.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1385, kdy ji vlastnil Jan Dupník z Nitkovic. Sídlo často měnilo majitele. Poslední známý byl v r.1418 Michal Rarůžek z Olomouce. Sídlo asi zaniklo v husitských válkách. Podoba opevněné tvrze a její místo není známé.

Jihozápadně od Krumsína leží rybník Osina, kde stávala středověká vesnice stejného jména. Vznik ani zánik vesnice není přesně znám. Jediná zmínka je z roku 1590. V roce 1986 místo lokalizoval archeolog J. Šrot.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Dolnootaslavická tvrz založena v 16.stol. za Hynka Posadovského z Posadova. Tvrz stávala uprostřed obce. V průběhu 17.st. se stala nepotřebná a zanikla. Na jejím místě vyrostlo nákupní středisko a budova Obecního úřadu.

Horní hrad v Otaslavicích vznikl kolem roku 1330 za Alšíka z Otaslavic, r. 1353 písemně zmiňován, zničen asi r. 1423 husity, r. 1492 se již uvádí jako pustý. Zbytky hradu se nacházejí v místní zástavbě, dochována hradní studna a sklepení.

Tvrz založil po r. 1423 Boček z Otaslavic náhradou za zničený horní hrad. Vodní tvrz neměla dlouhého trvání a r. 1579 je uváděna jako pustá. Dochovaly se pouze zbytky kamenných základů, které byly vyorány v 50. letech 20. století.

V zámek byla po roce 1612 přestavěna Janem Bokůvkou z Bokůvky starší tvrz. V 18. století provedl Ignác Chorynský z Ledské barokní úpravy. V r. 1841 se stal zámek majetkem Milosrdných sester, které založily sociální ústav, ten je zde dodnes.

Terénní náznaky tvrze na nevýrazném výběžku nad východní části obce, dnes oplocená chatová kolonie.

Jeden z největších moravských pivovarů zřejmě založil Vilém z Pernštejna, první zmínky jsou z roku 1590. Ke konci 19. stol. jsou zde pivovarnické sklady, v roce 1924 prodán Sokolům a p. Šrámkovi.

Raně barokní zámek (s pozůstatky hradu na nádvoří) vystavěn za Lichtenštejnů. Mělo jít o čtyřkřídlou stavbu, pro nedostatek financí ale vzniklo jen jedno nedokončené křídlo (úzké a 35 m vysoké). Po ničivé vichřici v r. 1801 měl být zbořen.