Turistické cíle v okolí obce Studnice

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Zajímavá stavba, pravděpodobně příležitostný větrný mlýn na Drahanské vrchovině.

Malé Hradisko se nachází na předměstí keltského oppida. V 17.-18. stol. zde stávala tvrz, která velice často měnila majitele. Pravděpodobně vznikla z hospodářského dvora a nakonec zanikla. Její lokalizace se udává do dvou možných míst. Přesné místo však doposud není stoprocentně známo.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.

Opevněné městské osídlení z počátku 13.stol., zaniklé počátkem 14.stol.. Založeno pravděpodobně Albertem z Lešan, jako centrum panství. Objeveno v roce 1975 arch. J.Šrotem, archeologicky zkoumáno. Místo mělo asi souvislost se sousedním Ježovým hradem a těžbou železné rudy v okolí.

Městská studna z roku 1839. Její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. V roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem jejímž autorem je V. Hořínek. U studny je deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.

Kamenné hradby městského opevnění byly vybudovány v 15. stol. V rozích Masarykova náměstí byly tři městské brány – Brněnská, Olomoucká a Kroměřížská, které byly zbořeny v 1. pol. 19. stol. Východní linie hradeb byla dvojitá. Zachovala se jen část hradeb, např. 50 m úsek v ulici Pivovarské.

Zaniklá ves Mitrov v blízkosti Alojzova. Písemná zmínka např. v r. 1386, r. 1511 již pustá. Zanikla zřejmě v období uherských válek ve 2. pol. 15. stol.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).