Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1733 - 1735 pravděpodobně na základech staršího kostela (první zmínka o místní faře je z r. 1379). Roku 1804 byl přestavěn do současné podoby. Kolem kostela se rozkládá hřbitov.
Kostel postaven v letech 1783-1785, základy věže jsou z r. 1681. V 1. pol. 19. stol. téměř zničen požárem a ve 2. pol. 19. stol. postaven hlavní oltář v pseudogotickém slohu. Od r. 1963 nový oltář od pražských umělců Mikuláše Medka a Jana Koblasy.
Kostel v Kučerově románsko-gotického původu doložen r. 1235, zásadně barokně přestavěn v letech 1698-1741 a rozšířen r. 1892. Upravován v letech 1924-1925. Poslední rekonstrukce barokní stavby dokončena r. 2013. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.
Již koncem 19. stol. vznikly snahy vybudovat v Ruprechtově kostel a faru, ale základní kámen filiálního kostela byl položen až r. 1942. Kostel byl vysvěcen 28. září 1946 v den svátku sv. Václava. Ve věži jsou tři zvony (sv. Václav, Marie a sv. František). Fresky jsou dílem Ludvíka Kolka z r. 1963.
Kostel sv. Václava a fara se připomíná od 14. století. Současný vrcholně barokní římskokatolický farní kostel je výsledkem přestavby z let 1718-1734. Původní projekt vypracoval italský architekt a kněz Domenico Martinelli.
Stavba současného barokního farního kostela svatého Vavřince byla zahájena v r. 1652, na místě staršího chrámu zničeného požárem. V r. 1847 byla hroutící se kostelní věž podepřena masivním kamenným pilířem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a socha sv. Floriana z r. 1775.
První zmínka o obci pochází z r. 1348 a o farnosti z r. 1390, musel tedy zde být i kostel. Později, někdy koncem 16. stol. farnost zanikla. V r. 1785 se Krásensko stalo kurácií a v r. 1795 byl vysvěcen nový kostel. V r. 1857 byla obnovena farnost. V letech 1997–2000 byl kostel opraven.
Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.
Prostý kříž s nápisovou tabulkou připomíná od srpna 2016 tragickou událost z 28. října 1917, kdy byl v těchto místech při služební obchůzce sražen vlakem a usmrcen stržm. četnictva Rudolf Kamarád. Pořídil ho spolek Četnická stanice Bílovice nad Svitavou.
