Turistické cíle v okolí obce Ruprechtov

Původní kostel kapucínů s klášterem, postaven biskupem Františkem Dietrichsteinem (1617-24). V pol. 18. stol. došlo k přestavbě biskupem Wolfgangem Schrattenbachem. R. 1787 se stal kostel veřejným. V druhé pol. 20. stol. došlo ke zrušení a odsvěcení. Od r. 2005 slouží ke kulturním účelům.

Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.

Původní televizní a rozhlasový vysílač byl vystavěn v l. 1956 až 1958 v Drahanské vrchovině ve výšce 600 m.n.m. a měřil 322 metrů. V letech 1984 až 1986 byl stávající stožár demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Kostel byl postaven v l. 1718-1750 (náhradou za dva starší kostely) díky fin. daru Zuzany Kateřiny L. z Dietrichsteina. Poutní areál navrhl architekt Jan Blažej Santini. R. 1844 kostel částečně vyhořel. R. 1945 byl při výbuchu poškozen, poté opraven. V l. 1974-1992 prošel kostel velkou rekonstrukcí.

Pozdně barokní kostel byl postaven mistrem Malenovským ze Slavkova v letech 1781-1783 na místě staršího kamenného kostelíka. V r. 1849 byl prodloužen a spojen s dříve samostatnou věží. Někdy v té době byla postavena také fara. V r. 1936 postavena nová sakristie.

Barokizovaný, pův. gotický kostel postavil v l. 1464-96 biskup Tas z Boskovic a Černé Hory. V l. 1729-35 kostel opraven (plán G. P. Tencalla), postavena věž. Po požáru r. 1753 barokně opraven v l. 1773-89 (arch. J. A. Křzaupal von Grünenberg). V l. 1901-03 oprav. věž a záp. průčelí (arch. R. Völkl).

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Jednolodní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven ve stylu klasicismu s prvky přetrvávajícího pozdního baroka v letech 1807-1814 jako náhrada za starší stavbu. U vnější stěny je náhrobník Protivce ze Zástřizl z r. 1505. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

První zmínka o kostele je z r.1437, r.1600 vyhořel, ale r.1650 obnoven. I ten zanikl po požáru r.1822. Nový kostel postaven v novogotickém slohu, vysvěcen r.1843. Unikátní stavba vystavěna zcela bez věže. R.1921 na střeše umístěna malá věžička.

Koncem r. 1887 byla zahájena stavba kostela podle návrhu A. Mereta. Dne 24. června 1888 byl požehnán základní kámen. Do věže byly usazeny tři zvony ulité zvonařem E. Webrem v Brně. V r. 1889 byla zbořena stará kaple z r. 1727 a na jejím místě postavena fara.