Turistické cíle v okolí obce Ruprechtov

Kateřinská jeskyně je součástí Moravského krasu. Je přístupná od r. 1910. Hned za vstupem do jeskyně je tzv. Hlavní dóm, největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR. Má výbornou akustiku a pořádají se zde koncerty. Jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu, raritou jsou dlouhé hůlkové stalagmity.

Gotický klášter benediktinek postavený po r. 1334. Po husitských válkách význam kláštera upadal, v 16. st. zde krátce sídlily dominikánky. R. 1584 klášter opuštěn, v 17. st. budovy zanikly. Jediným zbytkem je portál zazděný v ohradní zdi kostela.

Původní kostel kapucínů s klášterem, postaven biskupem Františkem Dietrichsteinem (1617-24). V pol. 18. stol. došlo k přestavbě biskupem Wolfgangem Schrattenbachem. R. 1787 se stal kostel veřejným. V druhé pol. 20. stol. došlo ke zrušení a odsvěcení. Od r. 2005 slouží ke kulturním účelům.

Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.

Původní televizní a rozhlasový vysílač byl vystavěn v l. 1956 až 1958 v Drahanské vrchovině ve výšce 600 m.n.m. a měřil 322 metrů. V letech 1984 až 1986 byl stávající stožár demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Kostel byl postaven v l. 1718-1750 (náhradou za dva starší kostely) díky fin. daru Zuzany Kateřiny L. z Dietrichsteina. Poutní areál navrhl architekt Jan Blažej Santini. R. 1844 kostel částečně vyhořel. R. 1945 byl při výbuchu poškozen, poté opraven. V l. 1974-1992 prošel kostel velkou rekonstrukcí.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Pozdně barokní kostel byl postaven mistrem Malenovským ze Slavkova v letech 1781-1783 na místě staršího kamenného kostelíka. V r. 1849 byl prodloužen a spojen s dříve samostatnou věží. Někdy v té době byla postavena také fara. V r. 1936 postavena nová sakristie.

Barokizovaný, pův. gotický kostel postavil v l. 1464-96 biskup Tas z Boskovic a Černé Hory. V l. 1729-35 kostel opraven (plán G. P. Tencalla), postavena věž. Po požáru r. 1753 barokně opraven v l. 1773-89 (arch. J. A. Křzaupal von Grünenberg). V l. 1901-03 oprav. věž a záp. průčelí (arch. R. Völkl).

Jednolodní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven ve stylu klasicismu s prvky přetrvávajícího pozdního baroka v letech 1807-1814 jako náhrada za starší stavbu. U vnější stěny je náhrobník Protivce ze Zástřizl z r. 1505. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.