Turistické cíle v okolí obce Podomí

Barokizovaný, pův. gotický kostel postavil v l. 1464-96 biskup Tas z Boskovic a Černé Hory. V l. 1729-35 kostel opraven (plán G. P. Tencalla), postavena věž. Po požáru r. 1753 barokně opraven v l. 1773-89 (arch. J. A. Křzaupal von Grünenberg). V l. 1901-03 oprav. věž a záp. průčelí (arch. R. Völkl).

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Jednolodní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven ve stylu klasicismu s prvky přetrvávajícího pozdního baroka v letech 1807-1814 jako náhrada za starší stavbu. U vnější stěny je náhrobník Protivce ze Zástřizl z r. 1505. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Původní kostel pocházel asi z poč. 16. st. Roku 1711 vyhořel a hned roku 1772 vystavěn nový, pozdně barokní kostel. Úpravy v letech 1853 a 1905, kdy byla vystavěna nová věž. Další opravy v letech 1984 a 1992.

První zmínka o kostele je z r.1437, r.1600 vyhořel, ale r.1650 obnoven. I ten zanikl po požáru r.1822. Nový kostel postaven v novogotickém slohu, vysvěcen r.1843. Unikátní stavba vystavěna zcela bez věže. R.1921 na střeše umístěna malá věžička.

Barokní kostel z r. 1788. R. 1891 byl nově vymalován F. Přečkem z Olomouce. Poslední úpravy v l. 1969–70. Na stropě fresky Narození Páně, kázání Cyrila a Metoděje a sv. Cecílie. Oltářní obraz Zvěstování Panny Marie je od F. Tocháčka z r. 1871. Vzácné jsou i varhany z r. 1892 z Křemže od F. Čapka.

Barokní farní kostel postavený na místě staršího gotického chrámu ze 14. stol. Stavba nového kostela byla zahájena v r. 1752 a v r. 1780 byl vysvěcen. V r. 1923 byl kostel opraven a v r. 1929 elektrifikován. Nad vchodem na průčelí je reliéf s Božím okem. U kostela stojí tři sochy a kříž.

Kostel původně hřbitovní z r.1555. Hřbitov zrušen roku 1950. Kostelní zvony z r.1830. Oltářní obraz z r.1881. Kostel měl být zbourán za knížete Liechtenštejna při stavbě Plumlovského zámku. Do r.1804 u kostela stával větrný mlýn.

Římskokatolický filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl vybudován v pseudohistorickém slohu v letech 1923-1924. K vysvěcení došlo 2. srpna 1924. V letech 2019-2020 provedena rekonstrukce interiéru.

Barokní poutní kostel byl postaven na místě pův. dřevěné kaple z r. 1730 (ta se stala po přestavbě boční kaplí kostela). Kostel postavil v l. 1751-1754 architekt I. M. Canevale na objednávku hraběnky Karolíny z Roggendorfu. Výzdobu kostela provedli O. Bleiberg, O. Schweigl, K. F. Sambach a další.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.