Turistické cíle v okolí obce Vážany

Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem

Zámek, zřízený snad po r. 1709 v místě starší správní budovy dvora, nahradil zaniklou středověkou tvrz. Po r. 1780 za Lichtenštejnů ztrácí sídelní funkci. V letech 1922-1925 přechází do soukromých rukou. Zámek je výrazná patrová budova s polovalbovou střechou a pozůstatkem kaple v patře.

Zaniklá tvrz v rovinné poloze, založená na přelomu 14. a 15.století.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1238 kdy se odtud píše Předbor. Poté se majitelé tvrze často střídali, nejvýzn. byl r. 1368 Beneš z Kravař a Krumlova a poté jeho bratr Lacek. R. 1480 koupil tvrz Protivec ze Zástřizl, nevyužíval ji ale jako sídlo. Od r. 1565 zmiňována tvrz nová, postavená poblíž.

Zámek byl postaven na konci 17. století. Po požáru v roce 1807 byl zámek přestavěn v empírovém stylu, přestavba byla zřejmě realizována až po roce 1816. V zámku je dnes obecní knihovna a jsou v něm byty a hospoda.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze za Zástřizlů ve druhé pol. 16. stol. Zřejmě definitivní proměna do zámecké podoby byla provedena v letech 1635–47. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Barokní morový památník z roku 1718. Na stylizované skalce stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Šebestiána, ve skalce jeskyně se sochou sv. Rozálie.

Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).

Expozice letecké techniky zajišťovaná NLHS Vyškov je podporována VVŠ a Britským velvyslanectvím. Sbírka je zařazena v registru leteckých muzeí „Aircraft Museum and Collections of the World“ a je vedena jako duplicitní letecké muzeum Armády ČR.

Přírodní památka, tvořená třemi ostrůvky s celkovou rozlohou 3,52 ha, byla vyhlášena v r. 1956. Důvodem ochrany je teplomilná travinobylinná vegetace s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Pomalu zanikající nevýrazné terénní zbytky tvrze. Poprvé zmíněna r. 1371. v 15. stol. patří Zástřizlům, r. 1531 ztratila sídelní funkci a poté zpustla. Téměř zaniklý pahorek jádra a příkopy tvrze slouží jako zahrady.

Zaniklá tvrz, která se prvně zmiňuje r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic. Jindřich pro dluhy panství r. 1392 prodal svým věřitelům. Ti jej obratem prodali Jakubovi Končekovi z Turovic. R. 1464 se z Nevojic píše Mikuláš, poč. 16. stol. byly Nevojice připojeny k Bučovicím a tvrz poté zanikla.