Turistické cíle v okolí obce Moravské Málkovice

V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.

Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.

Dřevěná dvoupatrová rozhledna nad osadou Lebedov z r. 2015. Doplněna r. 2019 o přístřešek s posezením. Dřevěná křídla na boku a celkový tvar připomínají tradici větrných mlýnů v tomto kraji.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.