Turistické cíle v okolí obce Moravské Málkovice

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Reliéfní pozůstatky nejspíše barokního opevnění ze 17.-18. století, které střežilo důležitou komunikaci z Vyškova do Kroměříže.

Smírčí křížový kámen v Pustiměři byl, podle vyryté datace, zhotoven v r. 1553 z dnes již neznámého důvodu. V r. 2004 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.

Hodnotná pískovcová socha světce od neznámého umělce z 1. poloviny 18. století.

Nepatrné terénní náznaky tvrze v zahradě domu č.p. 14. Tvrz založena snad v pol. 14. stol., zničena zřejmě za markraběcích válek na přel. 14. a 15. stol.

Téměř zaniklý hrad. Stavebník a doba založení neznámí. Jméno hradu patrně odvozeno od rodu leníků olomouckého biskupství, jehož předkové byli Albert a Dětřich Stange. V pramenech zmiňován až roku 1381 jako dědictví pánů ze Šternberka. Roku 1480 se uvádí jako pustý.

Původně renesanční budova bývalé radnice ze 17. století, přestavěna v 2. pol. 18. století v barokním stylu s prvky rokoka, později byla částečně klasicistně upravena. Dnes jsou tu byty a kanceláře.

Malá dřevěná rozhledna v blízkosti vysílače Dobrochov stojící na geografickém středu Moravy. Z místa je nádherný pohled na celou Hanou, obklopenou v dáli horami. Od r. 2019 z bezpečnostních důvodů nepřístupná.

Celodřevěná, 8 m vysoká rozhledna z r. 2001, při cyklostezce Střední Morava č. 5084, s dalekým výhledem na Chřiby, Drahanskou vrchovinu a Vyškovsko.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 17. stol. Byl často přestavován a často se tu střídali majitelé. V dnešní době zámek spravuje Nadace Živoucí světlo Maháprabhudíp satsang, která provádí rekonstrukci zámku a okolí.

Zřícenina hradu. Založen Smilem ze Zbraslavi, který se r. 1258 píše po Střílkách. R. 1321 zastaven Jindřichu Železnému z Lipé. Z dalších majitelů: r. 1460 páni z Lichtenburka (stavba vysunutého opevnění), r. 1481 vladykové z Ojnic. R. 1542 hrad pustý.

Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.